Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

Ing. Jan Ambrož

Zvláštním a velmi specifickým titulem je v účetnictví zobrazený oceňovací rozdíl k nabytému majetku ("ORNM"), kterému věnujeme tento článek.

Výklad

V první kapitole si vysvětlíme princip, co rozumíme oceňovacím rozdílem k nabytému majetku. Ve druhé části si rozebereme, jak o něm účtujeme a způsoby jeho odpisování. Závěrečná třetí kapitola se týká vlivů na daň z příjmů.

 Nahoru1. PRINCIP ORNM

Jak z názvu vyplývá, jedná se o účetní operace související s nabytím majetku a vzniklý rozdíl definujeme jako:

• oceňovací rozdíl k nabytému majetku nebo

• goodwill.

Tímto způsobem je korigována původní účetní hodnota pořizovaného majetku v rozvaze nabyvatele.

Hodnota ORNM

Pod položkou rozvahy B.II.3 evidujeme oceňovací rozdíl k nabytému majetku, kterým rozumíme podle § 7 odst. 10 PVZÚ kladný (aktivní) nebo záporný (pasivní) rozdíl dvou hodnot:

• oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace, dále jako "Ocenění majetku", a

• souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví účetní jednotky prodávající, vkládající, zanikající nebo rozdělované odštěpením sníženým o převzaté dluhy (dále "Původní ocenění").

Připomínáme, že kategorie:

• "ocenění majetku" bude například u koupě sjednaná cena, v ostatních případech cena vycházející z obecných předpisů, viz například Přeměny společnosti,

• "původní ocenění" odráží účetní hodnoty u původního "vlastníka" snížené o převzaté závazky.

Je zde zřejmý rozdíl ve srovnání s pojetím goodwillu, dlouhodobým nehmotným majetkem, který zohledňuje položky individuálně přeceněné, viz § 6 odst. 3 písm. c) PVZÚ.

Opravné položky

Zdůrazňujeme, že oceňovací rozdíl k nabytému majetku svým charakterem znamená zcela odlišnou kategorii, než kterou představují opravné položky.

 Nahoru2. ÚČTOVÁNÍ A ODPIS ORNM

Zákon o účetnictví uvádí v § 27 odst. 5 ZoÚ pro "oceňovací rozdíly" vzniklé v případech oceňování reálnou hodnotou, že se použije přiměřeně ustanovení § 25 odst. 3, tj. objektivní ocenění v účetnictví ke konci rozvahového dne, účtuje se "v souladu s účetními metodami".

Na jednoduchých příkladech si vysvětlíme účetní postupy, účtování a jeho odpis, a to z pozice nabyvatele (2.1), následuje popis pro prodávajícího (2.2).

Teorie

Teorie je popsána v Českém účetním standardu 011, zaměříme se na body týkající se našeho tématu, neřešíme více přeměny obchodních korporací.

 Nahoru2.1 Nabyvatel ("kupující")

Kupující převádí do svého účetnictví nově nabytá aktiva a pasiva, dále vzniklý oceňovací rozdíl k nabytému majetku, který odpisuje.

Účtování

Teorii si vysvětlíme na modelovém příkladu, a to s potřebným zjednodušením, například odpisovaný majetek je vyjádřen v netto hodnotě, vynecháváme účty skupiny 04, účet 131 apod.

Účetní operace

Vycházíme ze vzorového účtového rozvrhu a na jednoduchých příkladech prezentujeme základní operace.

Odpisování

V účetních předpisech, § 7 odst. 10 PVZÚ, je popsán postup pro odpisy oceňovacího rozdílu:

• Aktivní se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců od nabytí podniku nebo jeho části nebo od rozhodného dne přeměny do nákladů, u přeměn obchodní korporace od rozhodného dne přeměny.

• Pasivní se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců od nabytí obchodního závodu do výnosů, v případě přeměny obchodní korporace od rozhodného dne přeměny.