2015.07.5
Zdravotní pojištění od 1. 1. 2015 v příkladech
Ing. Antonín Daněk.
Ve srovnání s uplynulými roky došlo u zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění k datu 1. ledna 2015 k většímu počtu změn týkajících se placení pojistného. Proberme si nyní ty nejdůležitější z nich formou příkladů.
1. ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY
Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění důležitý parametr, od kterého se odvíjí placení pojistného zaměstnavatelem právě při částkách příjmů nižších, než je aktuální výše minimální mzdy. Je-li v roce 2015 příjem zaměstnance nižší než 9 200 Kč, přičemž zaměstnavatel jako plátce pojistného musí zabezpečit odvod pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu, což je právě hodnota minimální mzdy, pak je postup následující.
Příklad č. 1
Zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek s příjmem 9 000 Kč. Ještě v prosinci 2014 byl odvodem pojistného ve výši 1 215 Kč (13,5 % z 9 000 Kč) zajištěn postup podle zákona. Ovšem od ledna 2015 musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu dále uvedeným způsobem.
Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1. 1. 2015 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky: (9 200 – 9 000) x 0,135 = 27 Kč.
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 9 200 = 1 242 Kč.
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (9 000 x 0,135) : 3 = 405 Kč a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 405 + 27 = 432 Kč.
Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 242 – 432 = 810 Kč.
Poznámka: Zákonné minimum musí být dodrženo i v případě pracovněprávního vztahu uzavřeného podle cizích právních předpisů nebo za situace, kdy:
-
je osoba ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu. Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska, zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky, tedy účastna všech systémů sociálního zabezpečení v České republice podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009;
-
se jedná o osobu – zaměstnance z tzv. "třetí" země (tedy mimo státy výše uvedené).
2. POSTUP V PŘÍPADĚ POSKYTNUTÉHO NEPLACENÉHO VOLNA NEBO PŘI VYKÁZANÉ NEOMLUVENÉ ABSENCI
Po 22 letech účinnosti právní úpravy zdravotního pojištění se již nenavyšuje vyměřovací základ za dobu trvání neplaceného volna (mimo výjimek) nebo neomluvené absence zaměstnance. Zároveň však platí, že pokud zaměstnanec nepatří mezi výjimky, u kterých nemusí být při odvodu pojistného zákonné minimum dodrženo dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále také "ZPVZP"), pak musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Příklad č. 2
Vyjděme z příkladu č. 1, kdy při příjmu 9 000 Kč byly zaměstnanci současně poskytnuty tři dny neplaceného volna. Při výpočtu výše pojistného postupuje zaměstnavatel stejným způsobem jako v předcházejícím příkladě, a to bez ohledu na počet kalendářních dnů trvání neplaceného volna. Úplně stejně by postupoval i tehdy, pokud by se jednalo o neomluvenou absenci. Protože se ve zdravotním pojištění principiálně změnilo řešení problematiky neplaceného volna a neomluvené absence, pohlíží se od 1. 1. 2015 na oba typy nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání identicky.
Z vyměřovacího základu 9 000 Kč (tedy bez dopočtu) by zaměstnavatel odvedl pojistné tehdy, pokud by pro zaměstnance neplatilo ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu dle již výše citovaného ustanovení § 3 odst. 8 ZPVZP, například v případě osoby, za kterou je plátcem pojistného současně stát.
Příklad č. 3
Zaměstnanec měl vykázanou neomluvenou absenci od 10. 12. 2014 do 28. 2. 2015. V tomto případě je rozhodující, zda pro zaměstnance platí (nebo naopak neplatí) minimální vyměřovací základ.
a) minimum musí být dodrženo
V prosinci 2014 se k zúčtovanému hrubému příjmu připočte ještě poměrná část minimální mzdy za celkem 22 kalendářních dnů trvání neomluvené absence ve výši 6 032,25 Kč [(22:31) x 8 500].
V lednu a v únoru 2015 bude vyměřovacím základem částka 9 200 Kč, pojistné 1 242 Kč zaplatí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele.
Protože zaměstnanec mohl standardní cestou změnit k 1. 1. 2015 zdravotní pojišťovnu, měl by si zaměstnavatel tuto skutečnost (není-li v kontaktu se zaměstnancem) prověřit. Obdobně musí být zaměstnavatel na přelomu roku obezřetný například i v případě plnění z titulu běžící konkurenční doložky.
b) minimum nemusí být dodrženo
V prosinci bude zaměstnavatel postupovat stejně jako u osoby, pro kterou platí minimum, pouze s tím rozdílem, že úhrnný vyměřovací základ může být i nižší než 8 500 Kč. V měsících lednu a únoru nebude odvedeno žádné pojistné.
3. SČÍTÁNÍ PŘÍJMŮ U DOHOD O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR
Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Příklad č. 4
Osoba pracuje u jednoho zaměstnavatele na dvě dohody o pracovní činnosti (za sebou), každá v trvání osmi kalendářních dnů s příjmy 1 800 Kč a 2 000 Kč. Počínaje odvodem pojistného za měsíc leden 2015 je…
