§ 106 ZP Práva a povinnosti zaměstnance

2.5.106

§ 106 ZP Práva a povinnosti zaměstnance

JUDr. Anna Janáková

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 4a a 363 – možnost odchýlení se od zákonné právní úpravy

  • § 108 – účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP

• Vyhláška č. 248/2018 Sb., o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí

  • § 2 písm. a), § 3 a příloha č. 2 – nealkoholické nápoje

  • § 16 písm. m) a n) – definice nízkoalkoholického piva a nealkoholického piva

• Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů

  • § 19 – zákaz požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky

  • § 20 – orientační vyšetření a odborné lékařské vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky

• Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

• Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů

  • § 56 – povinnosti zaměstnance vzhledem k pracovnělékařským službám

 NahoruSrozumitelnost informací

Požadavek srozumitelnosti poskytovaných informací o rizicích práce a opatřeních na ochranu před jejich působením nutí zaměstnavatele respektovat určitá specifika zaměstnanců, ať z hlediska zdravotního (zaměstnanec neslyšící nebo zaměstnanec se zbytky zraku), z hlediska jazykového (zaměstnanec je cizinec, který neovládá český jazyk) nebo z hlediska inteligenčního (zaměstnanec, který nemá ani dokončené základní vzdělání). Je na zaměstnavateli, aby zvolil specificky vhodnou formu a způsob poskytování informací, který bude konkrétnímu zaměstnanci srozumitelný.

 NahoruPrávo odmítnout práci

Zákoník práce připouští situaci, kdy buď na rozdíl od názoru zaměstnavatele, nebo v kritických situacích, kdy zaměstnavatel ani nestačil posoudit situaci, může zaměstnanec odmítnout výkon práce, o které má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví jeho či jiných osob. Takové odmítnutí není možné považovat za nesplnění povinnosti zaměstnance.

 NahoruPozice zaměstnance v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Zaměstnanec není pasivním objektem zaměstnavatelovy péče o jeho bezpečnost a zdraví, ale je aktivním subjektem, kterému jsou k tomu účelu stanovena práva a povinnosti, např. právo dbát o bezpečnost a zdraví své i jiných osob, právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, povinnost oznamovat závady a nedostatky, právo účastnit se na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přímo nebo prostřednictvím svých zástupců, povinnost podílet se na odstraňování nedostatků. Řada povinností zaměstnance je protiobrazem povinností zaměstnavatele, jako např. povinnost účasti na školeních, podrobení se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením očkováním, dodržovat předpisy a stanovené pracovní postupy, používat osobní ochranné pracovní prostředky, oznamovat pracovní úraz.

 NahoruPovinnosti zaměstnance ohledně pracovnělékařských služeb

Zaměstnanec je povinen podrobit se:

• pracovnělékařským službám u poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu, popřípadě u jiného poskytovatele pracovnělékařských služeb, u kterého to zákon č. 373/2011 Sb. připouští,

• dalším zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb; další zdravotní služby jsou součástí pracovnělékařských služeb,

• pracovnělékařským službám nařízeným podle jiného právního předpisu.

Zaměstnanec je povinen sdělit poskytovateli pracovnělékařských služeb:

• identifikační údaje registrujícího poskytovatele a dalších poskytovatelů, kteří ho přijali do péče,

• na jeho žádost nebo z vlastního podnětu všechny jemu známé nebo podezřelé skutečnosti související s ochranou zdraví při práci.

 NahoruKouření na pracovišti

Vedle zákazů kouření, které vycházejí ze zvláštních předpisů a o kterých zaměstnance informuje zaměstnavatel, je zaměstnanec povinen nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zaměstnanec bude tedy povinen zohledňovat nejen spolupracovníky – nekuřáky, ale též jiné osoby (např. zákazníky, občany), a to i v jiných prostorách zaměstnavatele než jen na pracovištích (např. též na chodbách, toaletách, umývárnách, šatnách, v jídelně a kantýně).