Input:

§ 122 ZP Určení a sjednání platu

23.1.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

2.6.122
§ 122 ZP Určení a sjednání platu

JUDr. Eva Rothová

Úplné znění

Komentář

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 1a odst. 1 písm. c) – zásada spravedlivého odměňování

    • § 4a odst. 4 – vyloučení možnosti vzdát se práva, které zaměstnanci zákoník práce, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis poskytuje

    • § 22-29 – ustanovení o kolektivní smlouvě

    • § 31 – informační povinnost před uzavřením pracovní smlouvy

    • § 80 – plat při kratší pracovní době

    • § 109 odst. 3 – definice platu

    • § 111 – minimální mzda

    • § 112 – zaručená mzda

    • § 136 – platový výměr

    • § 305 – vnitřní předpis

    • § 346c – vyloučení možnosti zprostit zaměstnavatele povinnosti poskytnout zaměstnanci plat

  • Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě

  • Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém prostředí, ve znění pozdějších předpisů

  • Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 399/2017 Sb.

Komentář

Podle § 122 odst. 1 ZP určuje zaměstnanci plat zaměstnavatel, s tím, že plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví zákoník práce a právní předpisy vydané k jeho provedení. To znamená, že zaměstnavatel:

  • je povinen dodržet zákonem stanovenou měsíční (popř. u některých složek hodinovou) formu platu,

  • při úpravě platových poměrů zaměstnanců kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem nemůže založit nárok na takové složky platu, které právní předpisy neupravují, ani poskytování některých složek platu vyloučit,

  • nemůže upravit platové nároky vyšší nebo naopak nižší, než stanoví zákoník práce, popřípadě příslušné nařízení vlády.

Konkrétní výši platu, resp. pravidelně poskytovaných složek platu, určí zaměstnavatel písemným platovým výměrem, který je zaměstnanci povinen předat v den nástupu do práce (§ 136 ZP). Jednotlivé složky platu uvedené v platovém výměru se pak ve výši v tomto výměru uvedené stávají zaručenou mzdou zaměstnance (§ 112 ZP).

Plat vedoucích zaměstnanců

Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, nebo který je vedoucím organizační složky státu nebo územního samosprávného celku, určuje plat orgán, který ho na pracovní místo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Shodně se postupuje i při určení platu zástupců uvedených vedoucích zaměstnanců, pokud není pracovní místo příslušného vedoucího zaměstnance dočasně obsazeno, nebo pokud vedoucí zaměstnanec práci přechodně nevykonává. Tím se eliminuje možnost, aby si uvedení zaměstnanci mohli sami stanovit plat, případně v této souvislosti zneužít svého postavení.

Co tvoří plat

Plat tvoří všechny složky platu upravené zákoníkem práce a prováděcím nařízením vlády (tj. platový tarif, příplatek za vedení, příplatek za noční práci, příplatek za práci v sobotu a v neděli, příplatek za práci ve ztíženém prostředí, zvláštní příplatek, příplatek za rozdělenou směnu, osobní příplatek, příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah, specializační příplatek pedagogického pracovníka, příplatek za práci ve svátek, plat za práci přesčas, odměna, cílová odměna). Za plat se považuje rovněž doplatek do výše průměrného výdělku při výkonu jiné práce v případech vymezených v § 139 ZP, doplatek do výše minimální mzdy (§ 111 ZP) nebo do příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy (§ 112 ZP).

Plat nesmí být nižší než zaručená mzda

Zákon zaručuje zaměstnanci, že měsíční souhrn všech složek

Nahrávám...
Nahrávám...