Input:

§ 15a ZPSZ - Maximální vyměřovací základy

12.3.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

2.3.150001
§ 15a ZPSZ – Maximální vyměřovací základy

JUDr. Jan Přib

Úplné znění


Ustanovení související

  • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

    • § 5 – vyměřovací základ zaměstnance

    • § 5a – vyměřovací základ zaměstnavatele

    • § 5b – vyměřovací základ OSVČ

    • § 7 – sazby pojistného

    • § 17 odst. 3 – vracení přeplatku pojistného

    • § 23b odst. 4 – stanovení průměrné mzdy

    • § 25d – pokuta zaměstnavateli za nevydání potvrzení zaměstnanci

  • Nařízení vlády č. 381/2020 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2021 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2021 a o zvýšení důchodů v roce 2021


Komentář
Komentář

Od roku 2008 je zaveden maximální vyměřovací základ pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné. Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy (s výjimkou let 2010 a 2011, kdy maximálním vyměřovacím základem byl 72násobek průměrné mzdy).

Rok   Průměrná
mzda
 
Násobek
průměrné mzdy
 
Maximální vyměřovací základ  
2008   21 560 Kč   48   1 034 880 Kč  
2009   23 555 Kč   48   1 130 640 Kč  
2010   23 709 Kč   72   1 707 048 Kč  
2011   24 740 Kč   72   1 781 280 Kč  
2012   25 137 Kč   48   1 206 576 Kč  
2013   25 884 Kč   48   1 242 432 Kč  
2014   25 942 Kč   48   1 245 216 Kč  
2015   26 611 Kč   48   1 277 328 Kč  
2016   27 006 Kč   48   1 296 288 Kč  
2017   28 232 Kč   48   1 355 136 Kč  
2018   29 979 Kč   48   1 438 992 Kč  
2019   32 699 Kč   48   1 569 552 Kč  
2020   34 835 Kč   48   1 672 080 Kč  
2021   35 441 Kč   48   1 701 168 Kč  

Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Stejná částka jako pro zaměstnance platí též jako maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné.

Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ, liší se postup podle toho, byl-li zaměstnanec v kalendářním roce zaměstnán u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů.

Byl-li v kalendářním roce zaměstnanec zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele.

Byl-li v kalendářním roce zaměstnanec zaměstnán u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném (tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném). Tento přeplatek vrátí zaměstnanci okresní správa sociálního zabezpečení po uplynutí kalendářního roku jen na základě

Nahrávám...
Nahrávám...