č. 1706/2008 Sb. NSS, Rozhodnutí správního orgánu: označení účastníka řízení
č. 1706/2008 Sb. NSS
Rozhodnutí správního orgánu: označení účastníka řízení
Správní trestání: užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím
k § 8 odst. 2 obchodního zákoníku
k § 106 odst. 3 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákonů č. 262/1992 Sb. a č. 83/1998 Sb.*)
Nevybočí-li způsob užívání bytu z mezí daných hledisky stavebněprávními, tj. byt bude užíván k přebývání oprávněných osob způsobem odpovídajícím povaze bytu, nepřipadá v úvahu postih podle § 106 odst. 3 písm. c) in fine stavebního zákona z roku 1976. Takový postih proto zásadně nepřipadá v úvahu, ani je-li byt pronajímán krátkodobě či střednědobě a jsou-li spolu s bydlením poskytovány další doprovodné služby.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2008, čj. 2 As 39/2007-80)
Prejudikatura: srov. č. 22/1994 Sb. NS; Soudní judikatura č. 935/2002.
Věc: Jarmila K. proti Magistrátu hlavního města Prahy o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalovaného.
Rozhodnutím Úřadu městské části Praha 1 ze dne 14. 10. 2005 byla žalobkyni uložena pokuta.
Žalobkyně se proti rozhodnutí odvolala. Žalovaný vydal dne 14. 12. 2005 rozhodnutí, kterým změnil rozhodnutí Úřadu městské části Praha 1 ze dne 14. 10. 2005 tak, že před slovy „ukládá Jarmile K. - DOMINIUM PRAGUE“se stávající text „podle ust. § 106 odst. 3 písm. c)“nahrazuje textem „podle § 106odst. 3 stavebního zákona ve spojení s ustanovením § 107 odst. 1 písm. b) stavebního zákona“a v ostatním toto rozhodnutí potvrdil.
Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně u Městského soudu v Praze žalobu. Městský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 22. května 2007 rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Městský soud shledal chybným postup žalovaného v tom, že opíral své úvahy nesprávně o vyhlášku hlavního města Prahy č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze (dále jen „vyhláška č. 26/1999“). Primární v projednávané věci podle soudu je činnost žalobkyně, a nikoli stavebně technická povaha objektu. Žalovaný měl zjistit obsah kolaudačního rozhodnutí a činnost, kterou vykonává žalobkyně, a vyhodnotit, zda odpovídá kolaudovanému účelu stavby. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne 27. 3. 2002 je zřejmé, že stavba obsahuje ve 3. patře byty č. 1 až 9. Deliktu by se žalobkyně dopustila, kdyby tyto byty užívala jinak, např. jako kanceláře, výrobní či prodejní prostory apod. Tak tomu ovšem nebylo. Z toho, že byty jsou pronajímány jen na krátkou dobu, nelze vyvodit, že jde o smlouvu o ubytování. Ze skutečností obsažených ve spise za stávající právní úpravy nelze učinit nepochybný právní závěr, že činnost žalobkyně spočívá v poskytování ubytování.
Proti rozsudku městského soudu podal žalovaný (stěžovatel) kasační stížnost. Stížní námitka se týkala výtky městského soudu, že stěžovatel chyboval, když své úvahy opřel o výklad vyhlášky č. 26/1999. Stěžovatel souhlasí s městským soudem, že primární ve věci je posouzení, jakou povahu má činnost žalobkyně. Touto otázkou se správní orgány podrobně zabývaly a vycházely přitom z důkazů poskytnutých žalobkyní. Stěžovatel nesouhlasil s názorem…
