§ 25 Závaznost kolektivní smlouvy a právo zaměstnanců podávat podněty ke kolektivnímu vyjednávání

 NahoruZávaznost kolektivní smlouvy

Kolektivní smlouva je závazná jednak pro smluvní strany, jednak pro fyzické a právnické osoby, uvedené v § 25 odst. 2 ZP. Kolektivní smlouva vyššího stupně je podle nového zákoníku práce závazná pro členy organizace zaměstnavatelů, která tuto smlouvu uzavřela a také pro zaměstnavatele, kteří v době účinnosti kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS) z organizace zaměstnavatelů vystoupili. Tím bylo vyloučeno, aby se jednotliví členové organizace zaměstnavatelů mohli předem z této kolektivní smlouvy vyvázat, respektive aby tak učinili vystoupení z organizace zaměstnavatelů. Je třeba vycházet z principu, že posláním zaměstnavatelských svazů je jednání s odborovými partnery a uzavírání vyšších kolektivních smluv. Jestliže by organizace zaměstnavatelů uzavírala více KSVS pro jednotlivé skupiny zaměstnavatelů (např. pro pododvětví), musela by přesně vymezit okruh těchto skupin zaměstnavatelů tak, aby bylo zřejmé, pro které zaměstnavatele je každá z těchto KSVS závazná. Totéž platí, jestliže se KSVS (i když třeba jediná, kterou organizace zaměstnavatelů uzavírá) má vztahovat jen na část jejích členů, vymezenou například určitým pododvětvím. Kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná i pro zaměstnavatele, u kterých nepůsobí odborová organizace. Pokud jde o extenzi (rozšiřování) závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně, viz komentář k § 23 odst. 4 ZP.

 NahoruPrávo zaměstnanců předkládat podněty

Současný zákoník práce zakotvil právo zaměstnanců předkládat podněty ke kolektivnímu vyjednávání a právo na informaci o jeho průběhu. Tím zákon reaguje na část Iodst. 6 Evropské sociální charty (publikované jako sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2000 Sbírky mezinárodních smluv), podle něhož mají všichni pracovníci právo na kolektivní vyjednávání. Tato Charta je podle čl. 10 Ústavy ČR přímou součástí právního řádu a má dokonce přednost před zákonem. Právo na kolektivní vyjednávání tak není z tohoto hlediska právem odborů. Odborová organizace je podle české právní úpravy při jeho realizaci zástupcem všech zaměstnanců. Primárně jde ale o právo zaměstnanců, které musí být proto naplněno jejich oprávněním předkládat podněty smluvním stranám ke kolektivnímu vyjednávání a právem na informace o jeho průběhu.

K zabezpečení těchto práv jsou smluvní strany povinny přijmout příslušná opatření, zejména stanovit, jak zaměstnanci mohou předkládat své podněty pro obsah kolektivní smlouvy, jak tyto budou dále posuzovány a jakým způsobem bude předkladatelům sdělen výsledek. Dále je třeba stanovit, jak budou smluvní strany informovat všechny zaměstnance (nejen členy odborové organizace) o průběhu kolektivního vyjednávání. Je nutné uvést, že ten nemůže být v…