Input:

č. 2978/2014 Sb. NSS, Daň z převodu nemovitostí: základ daně

č. 2978/2014 Sb. NSS
Daň z převodu nemovitostí: základ daně
k § 10 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí*)
k § 120 a § 121 občanského zákoníku (č. 40/1964 Sb.)**)
Pro určení základu daně z převodu nemovitostí (§ 10 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí) není rozhodující, jak smluvní strany převáděný majetek ve smlouvách rozčlenily, ale to, zda věci smluvními stranami převáděné (v daném případě vinice a na nich umístěné konstrukce) mají skutečně takový charakter, že je třeba jejich hodnotu učinit součástí základu daně z převodu nemovitostí. V této souvislosti pak přichází v úvahu jejich posouzení jako součásti věci (popřípadě jako příslušenství věci) hlavní (§ 120 a § 121 občanského zákoníku z roku 1964).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 11. 2013, čj. 1 Afs 73/2013-58)
Věc: JUDr. Karel N. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o daň z převodu nemovitostí, o kasační stížnosti žalobce.

Finanční úřad v Mikulově vydal dne 14. 3. 2011 platební výměr, kterým žalobci vyměřil daň z převodu nemovitostí ve výši 25 833 Kč. Žalobce podal proti rozhodnutí odvolání, ve kterém uvedl, že daň mu byla vypočtena z nesprávného základu, neboť do ceny převáděného pozemku byla započtena i cena konstrukcí, podpírajících vinnou révu. Konstrukce však nebyla předmětem převodu nemovitosti; jejím majitelem je společnost JZD Slušovice s. r. o., která hodnotu konstrukce zahrnula do svého účetnictví a poté ji prodala Templářským sklepům Čejkovice, vinařskému družstvu samostatnou kupní smlouvou. Rovněž sazenice vinné révy byly ve vlastnictví JZD Slušovice, to o nich účtovalo a rovněž tyto byly prodány Templářským sklepům Čejkovice. Žalovaný odvolání zamítl.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Brně. Ten žalobu zamítl rozhodnutím ze dne 28. 6. 2013, čj. 29 Af 72/2011-49, a v odůvodnění rozsudku předně zdůraznil, že pro posouzení dané věci z pohledu zdanění převáděné nemovitosti není rozhodující vlastnictví konstrukcí a sazenic nacházejících se na převáděném pozemku. Podstatné je, že správní orgány postavily najisto, že pozemek je pozemkem s trvalými porosty. Vyzval proto žalobce výzvou podle § 43 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků***), k předložení znaleckého posudku, v němž bude oceněn pozemek včetně trvalých porostů, a k předložení kupní smlouvy. Žalobce však správci daně neposkytl potřebnou součinnost, a proto nechal správce daně ocenit pozemek včetně porostů sám. Žalovaný pak v napadeném rozhodnutí zdůraznil, že vinice, byť vysázená jinou osobou než vlastníkem pozemku, je součástí pozemku. Vlastníkem vinice je vlastník pozemku.
Krajský soud dále argumentoval, že podle § 2 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je vlastník pozemku vždy vlastníkem trvalých porostů na něm vzešlých, a to i tehdy, byly-li pozemky dány jinému smluvně do užívání. Podle § 14 zákona č. 151/1990 Sb., o oceňování majetku, se vinná réva považuje za trvalý porost. Krajský soud uzavřel, že vysazené trvalé porosty jsou ve vlastnictví vlastníka pozemku, na němž se nachází, jsou
Nahrávám...
Nahrávám...