Input:

§ 320-324 ZP Oprávnění odborových organizací, organizací zaměstnavatelů a kontrola v pracovněprávních vztazích

1.8.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

2.13.320
§ 320–324 ZP Oprávnění odborových organizací, organizací zaměstnavatelů a kontrola v pracovněprávních vztazích

Mgr. Lenka Pavelková

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 22–29 – kolektivní smlouva – právní jednání

  • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 3 – kontrola

    • § 4 – žádost o pomoc, informace, oznámení nebo vymáhání pokuty nebo jiné sankce

  • Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

V České republice nemohou zákonodárné orgány vydávat pracovněprávní předpisy bez projednání s příslušnými reprezentativními odborovými organizacemi a s příslušnými organizacemi zaměstnavatelů. Projednání se děje v rámci připomínkového řízení a zpravidla i v rámci jednání Rady hospodářské a sociální dohody.

Návrhy právních předpisů

Návrhy zákonů a návrhy ostatních právních předpisů týkajících se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, se projednávají s příslušnými odborovými organizacemi a příslušnými organizacemi zaměstnavatelů. Ústřední správní úřady, které vydávají prováděcí pracovněprávní předpisy, činí tak po jejich projednání s příslušnou odborovou organizací a s příslušnou organizací zaměstnavatelů. Příslušné státní orgány projednávají s odborovými organizacemi otázky týkající se pracovních a životních podmínek zaměstnanců a poskytují odborovým organizacím potřebné informace.

Proces tvorby pracovního a sociálního práva

Proces tvorby pracovního a sociálního práva (v zahraničí bývá používán širší pojem "sociální právo") je specifický v tom, že toto odvětví práva se zabývá problematikou, která se dotýká většiny obyvatelstva, čili zaměstnavatelů a zaměstnanců. Dalším specifikem je, že více než kterýkoliv jiný obor práva v sobě spojuje prvky soukromoprávní a veřejnoprávní povahy. Aby byl zajištěn co nejširší dialog sociálních partnerů před vlastním přijetím pracovněprávních předpisů, stanoví zákoník práce obecný princip při vydávání pracovněprávních předpisů, který spočívá v jejich projednání s příslušnými odborovými organizacemi a s organizacemi zaměstnavatelů. Projednávání právních předpisů se v souladu s Legislativními pravidly vlády České republiky uskutečňuje jednak v rámci mezirezortního připomínkového řízení a jednak na bázi tripartitního orgánu zástupců vládní strany, odborů a zaměstnavatelů.

Postup stanovený v § 320 ZP předpokládá předchozí projednání, nikoliv spolurozhodování, čili projednání v rámci připomínkového řízení. Případné další projednávání či jiné formy spolupráce, popřípadě působení jiných zájmových skupin na předkladatele návrhu právního předpisu, vládu či Parlament České republiky jde již mimo rámec projednání, který stanoví § 320 ZP.

Pluralita odborových organizací

Při pluralitě odborových organizací i pluralitě organizací zaměstnavatelů by měly být příslušnými organizacemi ty, které jsou státní mocí vzniklou v demokratických volbách uznávány jako představitelé celostátně významné tzv. reprezentativní organizace zaměstnanců a zaměstnavatelů. Orientačním kritériem (mezinárodně uznávaným) pro určení reprezentativnosti je počet členů, z toho vyplývající možnosti zajištění jejich akcí a uznávaná (blíže nedefinovaná) celospolečenská prestiž.

Odborové organizace jednající v pracovněprávních vztazích za zaměstnance státu a příspěvkových organizací, státních fondů a územních samosprávných celků mají právo (samozřejmě kromě jiného) jednat a zaujmout stanoviska k návrhům ve věcech podmínek zaměstnávání zaměstnanců a počtu zaměstnanců a podávat návrhy, jednat a zaujmout stanoviska k návrhům ve věcech zlepšení podmínek výkonu práce a odměňování.

Poskytování podpory státu

Stát na základě dohody v Radě hospodářské a sociální dohody hradí odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelů příspěvek na podporu vzájemných jednání na celostátní, odvětvové nebo krajské úrovni, která se týkají důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových a sociálních podmínek (§ 320a ZP). Jde o poskytování podpory státu sociálnímu dialogu ve smyslu závazků vyplývajících z členství v Evropské unii.

Od 1. 1. 2021 se rozšířilo poskytování příspěvku zástupcům zaměstnanců a zaměstnavatelů i na opatření v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, neboť aktivity v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání působí ke snížení pracovní úrazovosti, a tím i vyplácených náhrad škod a nemajetkových újem, které jsou odpovědní zaměstnavatelé povinni hradit poškozeným zaměstnancům, event. pozůstalým po zaměstnancích, kteří zemřeli v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Návrhy aktivit v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, včetně rozpočtů na jejich realizaci budou sociální partneři předkládat Radě hospodářské a sociální dohody ČR projednávány na tripartitním principu.

Působnost odborů na dodržování ZP

Odborové organizace a organizace zaměstnavatelů se podle § 324 ZP považují za veřejně prospěšné právnické osoby. Odborové organizace dbají o dodržování zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti, právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a ostatních pracovněprávních předpisů. Mohou k tomu využívat všech prostředků komunikace se zaměstnavatelem, čili mohou na zjištěné nedostatky zaměstnavatele upozornit a mohou mu samozřejmě navrhnout i řešení. Konkrétní vztahy mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem je vhodné řešit dohodou, popřípadě kolektivní smlouvou. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, má výše uvedené povinnosti plnit zaměstnavatel ke každé z nich, pokud se mezi sebou a se zaměstnavatelem nedohodnou jinak.

Kontrola BOZP

Odborové organizace mají rovněž právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů. Zaměstnavatel jim musí především umožnit zúčastňovat se jednání o všech otázkách BOZP.

Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci umožnit výkon kontroly, a tudíž musí umožnit prověření

Nahrávám...
Nahrávám...