Input:

č. 3590/2017 Sb. NSS, Důchodové pojištění: starobní důchod; náhrada příjmu z výdělečné činnosti

č. 3590/2017 Sb. NSS
Důchodové pojištění: starobní důchod; náhrada příjmu z výdělečné činnosti
k § 16 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 5. 5. 2015 Sb.
Do vyměřovacího základu pro výpočet starobního důchodu dle § 16 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se započítá přiznaná a vyplacená náhrada mzdy nebo platu na základě soukromoprávní dohody o narovnání, pokud sporná mzda nebo plat náleží pojištěnci za rozhodné období, a to bez ohledu na okamžik splatnosti přiznané náhrady.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2017, čj. 6 Ads 260/2016-44)
Prejudikatura: č. 2866/2013 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 120/2005 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 348/04).
Věc: JUDr. Václava H. proti České správě sociálního zabezpečení, o starobní důchod, o kasační stížnosti žalované.

Rozhodnutím ze dne 5. 5. 2015 přiznala žalovaná žalobkyni starobní důchod od 11. 4. 2015 ve výši 22 758 Kč měsíčně. Dne 21. 5. 2015 doložila žalobkyně Dohodu o narovnání ze dne 30. 4. 2015 ve věci sporu o způsob určení platové základny pro výpočet platu soudce a víceúčelových paušálních náhrad v letech 2011–2014, kterou se Česká republika – Okresní soud v Ústí nad Labem zavázal žalobkyni na platu a víceúčelových paušálních náhradách za období let 2012–2014 doplatit částku v celkové výši 208 745 Kč do 15. 6. 2015. Žalobkyně žádala zohlednění doložené skutečnosti v novém rozhodnutí. Žalovaná toto podání vyhodnotila jako námitky podle § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a jako nedůvodné je zamítla rozhodnutím ze dne 17. 6. 2015. Uvedla, že vyměřovací základ žalobkyně byl vypočten v souladu s § 18 zákona o důchodovém pojištění z rozhodného období let 1986–2014. Příjem na základě dohody o narovnání je však splatný až v roce 2015, nespadá tedy do vyměřovacího základu, a pro výpočet výše starobního důchodu žalobkyně jej nelze zohlednit.
Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem, který rozsudkem ze dne 26. 9. 2016, čj. 75 Ad 16/2015-33, zrušil napadené rozhodnutí i předcházející rozhodnutí o přiznání starobního důchodu, a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Dohodou o narovnání je upraven dosud přiznaný a vyplacený plat za období let 2012–2014, neboť žalobkyně a její zaměstnavatel se shodli, že tento plat měl být vyšší. Účelem uzavřené dohody bylo zajištění nápravy takovým právním prostředkem, který by garantoval odčinění vzniklé situace, kterou žalobkyně nezavinila, ale která ji poškodila, neboť jí nebyl vyplácen plat ve výši, na kterou měla nárok. S přihlédnutím k celému systému důchodového pojištění lze dle krajského soudu dovodit, že náhrada platu vyplacená žalobkyni na základě uzavřené dohody o narovnání je příjmem započitatelným do vyměřovacího základu. Dohoda o narovnání je prostředkem nápravy určení platové základny pro výpočet platu a stát tak, byť opožděně, obdržel také pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a zdravotní pojištění. Žalovaná nesprávně aplikovala § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
Nahrávám...
Nahrávám...