Input:

§ 75 ZP Dohoda o provedení práce

9.7.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

2.3.75
§ 75 ZP Dohoda o provedení práce

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

    • § 2 – definice závislé práce

    • § 3 – nezbytnost výkonu závislé práce v základních pracovněprávních vztazích

    • § 76 – dohoda o pracovní činnosti

    • § 77 – společné ustanovení k dohodám o pracích konaných mimo pracovní poměr

    • § 138 – odměna z dohody

    • § 155 – cestovní náhrady a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

    • § 194 – rozvržení pracovní doby pro účely náhrady odměny po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance

    • § 313 – potvrzení o zaměstnání

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

    • § 34 – zákaz závislé práce ve vazbě na věk nezletilého a ukončení jeho povinné školní docházky

    • § 35 – právo zákonného zástupce nezletilého zaměstnance mladšího 16-ti let rozvázat jeho pracovněprávní vztah

    • § 1998 – výpověď jako jeden ze způsobů zániku závazků

    • § 2001 a násl. – odstoupení od smlouvy

    • § 2401 – odkaz na úpravu pracovněprávních vztahů v jiném zákoně (ZP)

  • Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění

    • § 25 odst. 3 – právní úprava tzv. nekolidujícího zaměstnání

    • § 136 – povinnost zaměstnavatele mít na svých pracovištích kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu k fyzickým osobám (zaměstnancům), kteří na daném pracovišti vykonávají práci

  • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění

    • § 12 a 25 – přestupky a správní delikty mj. na úseku dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

  • Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění

  • Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)


Komentář

Pracovněprávní vztah založený dohodou o provedení práce je vedle pracovního poměru a pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti jedním ze základních pracovněprávních vztahů, ve kterých se realizuje výkon závislé práce. Dohoda o provedení práce se od dohody o pracovní činnosti liší především v:

  1. maximálním rozsahu práce, kterou je na jejím základě možné konat,
  2. obsahových náležitostech a
  3. způsobech zrušení.

Rozsah práce

Rozsah práce, na který se uzavírá dohoda o provedení práce, nesmí být dle ustanovení § 75 ZP větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se přitom započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro stejného zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Zaměstnanec může samozřejmě uzavřít dohodu o provedení práce souběžně či jindy během kalendářního roku s jiným zaměstnavatelem, přičemž ve vztahu ke každé takové dohodě (zaměstnavateli) se maximální rozsah práce posuzuje zvlášť.

Protože maximální rozsah práce u dohody o provedení práce je poměřován vždy s kalendářním rokem, není vyloučeno, že v době jejího trvání odpracuje zaměstnanec více než 300 hodin (viz níže Příklady a Upozornění na nejčastější chyby).

AKV – Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů se svého času zabývala otázkou, jak pravidlo o maximálním možném rozsahu práce konané na základě dohody o provedení práce nahlížet v případě přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (ze zaměstnavatele A na zaměstnavatele B). Dle názoru AKV je nutné při řešení uvedené situace vycházet z toho, jestli v okamžiku přechodu práv a povinností trval nebo netrval pracovněprávní vztah založený dohodou o provedení práce k zaměstnavateli A. Pokud by k přechodu práv a povinností došlo až po skončení takového pracovněprávního vztahu, není možné hodiny odpracované zaměstnancem na základě dohod o provedení práce sčítat, protože jde o pracovněprávní vztahy ke dvěma různým zaměstnavatelům. Kdyby ale přechod práv a povinností nastal ještě v době trvání této dohody, je třeba nahlížet na tento případ jako na více dohod o provedení práce ke stejnému zaměstnavateli (zaměstnavateli B) a tím pádem i sečíst hodiny odpracované zaměstnancem pro účely maximálního rozsahu za kalendářní rok. Nehraje přitom roli to, že některé z těchto hodin odpracoval zaměstnanec fakticky pro zaměstnavatele A.

Obsahové náležitosti

Co do obsahu dohody o provedení práce se zákoník práce vyjadřuje jen v tom smyslu, že v ní musí být uvedena doba, na kterou se dohoda uzavírá. Tím nutno rozumět jak dobu určitou, tak dobu neurčitou, i když se dohoda o provedení práce uzavírá zpravidla s časovým omezením.

Logicky bývá v dohodě o provedení práce sjednávána ještě odměna dle ustanovení § 138 ZP a dále vymezení práce (pracovního úkol nebo činnosti), kterou má zaměstnanec provést, rozsah této práce, případně místo výkonu práce a způsoby zrušení dohody (viz dále).

Způsoby zrušení

Na rozdíl od dohody o pracovní činnosti zákoník práce způsoby zrušení dohody o provedení práce jejím smluvním stranám vůbec žádné nenabízí (v legislativním procesu je ale změna v tom smyslu, aby se právní úprava týkající se zrušení dohody o pracovní činnosti vztahovala nově na obě dohody). Je proto účelné je v dohodě o provedení práce přímo a výslovně sjednat. Smluvní strany tohoto základního pracovněprávního vztahu mohou při jejich sjednávání vycházet analogicky z právní úpravy týkající se dohody o pracovní činnosti. Lze se dohodnout též na možnosti odstoupení od této dohody, a to s odkazem na ustanovení § 2001 a násl. NOZ. Ostatně s možností odstoupit od dohody o provedení práce počítala i právní úprava účinná do 31. 12. 2006 – zaměstnavatel měl takové právo pro případ, že pracovní úkol neprovedl zaměstnanec ve sjednané době, zaměstnanec zase v situaci, kdy mu zaměstnavatel nevytvořil sjednané pracovní podmínky. Účinky odstoupení by měly nastat ex nunc (od nynějška, bez zpětné účinnosti), aby nedošlo ke zrušení dohody od počátku, když byla práce na jejím základě již konána.

Pokud nedojde mezi smluvními stranami k dohodě o způsobech zrušení dohody o provedení práce, mohou případně využít ještě možnosti dle ustanovení § 1998 a násl. NOZ. Jde o možnost vypovědět (s předstihem tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí) smlouvu ujednanou na dobu

Nahrávám...
Nahrávám...