č. 1693/2008 Sb. NSS, Profesní samospráva: kárné opatření odvolání notáře
č. 1693/2008 Sb. NSS
Profesní samospráva: kárné opatření odvolání notáře
k § 4 a § 48 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákonů č. 30/2000 Sb., č. 284/2004 Sb. a č. 554/2004 Sb.
k § 6 a § 38 občanského soudního řádu
Kárné opatření odvolání notáře může být notáři uloženo v kárném řízení, jestliže závažně nebo opětovně poruší povinnost stanovenou mu notářským řádem nebo jiným právním předpisem [§ 48 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)]. Tímto jiným právním předpisem je podle § 4 notářského řádu a § 38 o. s. ř. také občanský soudní řád. Na činnost notáře jako soudního komisaře v řízení o projednání dědictví se tedy vztahuje § 6 o. s. ř., podle něhož je třeba v řízení postupovat v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana jejich práv byla rychlá a účinná.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17.6. 2008, čj. 11 Ca 136/2007-40)
Věc: JUDr. Klaus Polz proti Kárné komisi Notářské komory České republiky o uložení kárného opatření odvolání notáře.
Žalovaná dne 25. 4. 2007 rozhodla, že se žalobce dopustil kárného provinění tím, že svou nečinností způsobil ve vyjmenovaných dědických spisech zbytečné a zcela neodůvodněné průtahy, a v důsledku jeho nečinnosti tak nebyly věci projednány bez zbytečného odkladu. Za toto kárné provinění bylo žalobci uloženo kárné opatření odvolání notáře. Žalobce se dopustil kárného provinění tím, že porušil čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a § 6 a § 100 odst. 2 o. s. ř. Z odůvodnění rozhodnutí žalovaného především vyplývá, že agendu soudního komisaře nelze v žádném případě opomíjet, přisuzovat jí menší význam či věnovat jí méně pozornosti. Zcela neodůvodněné a zbytečné průtahy v dědickém řízení byly jednoznačně zjištěny z prověrky Ministerstva spravedlnosti ze dne 17. 8. 2006 i z prověrky vykonané Okresním soudem v Trutnově dne 17. 8. 2006. Přes upozornění, která žalobci zaslal okresní soud, nedošlo k žádné nápravě ohledně vyřízení dědických věcí, v nichž byly zjištěny neodůvodněné průtahy. Při úvaze o výši kárného opatření žalovaná zhodnotila samotné pochybení, jeho soustavnost a opakovanost v průběhu řady let, přičemž dospěla k závěru, že další pozitivní vývoj u notáře očekávat nelze. Vzhledem k závažnému, soustavnému a opakovanému porušování příslušných právních předpisů citovaných v odůvodnění rozhodnutí nelze očekávat zlepšení činnosti notáře, a proto bylo rozhodnuto, že notáři se ukládá kárné opatření odvolání notáře.
Proti tomuto rozhodnutí žalované brojil žalobce žalobou, v níž především namítal, že je-li napadeným kárným opatřením deklarováno, že se žalobce jako kárně obviněný notář dopustil kárného provinění tím, že porušil čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a § 6 a § 100 odst. 2 o. s. ř., je nutno toto kárné rozhodnutí považovat za nezákonné. čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod pojednává o právu na soudní ochranu, rovněž tak § 6 a § 100 odst. 2 o. s. ř. ukládá soudu povinnost vést manžele v řízení o rozvod k odstranění příčin rozvratu a jejich usmíření. Notář není státním orgánem ani orgánem justičního typu s rozhodovacími pravomocemi. Řízení o dědictví…
