č. 3114/2014 Sb. NSS, Důchodové pojištění: náhradní doba pojištění

Rozhodnutím ze dne 20. 9. 2011 žalovaná změnila na základě námitek žalobce rozhodnutí I. stupně tak, že žalobci přiznala podle § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, s přihlédnutím k čl. 52 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, starobní důchod od 19.9.2010 ve výši 8 384 Kč. Tento důchod náležel žalobci od ledna 2011 podle nařízení vlády č. 281/2010 Sb. ve výši 8 962 Kč měsíčně a od ledna 2012 podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věci č. 286/2011 Sb. ve výši 8 834 Kč měsíčně.

Žalobce podal proti rozhodnutí žalované žalobu u Krajského soudu v Ostravě, v níž mimo jiné namítal, že žalovaná nezhodnotila dobu nemoci od 23. 5.1990 do 30.11. 1990 jakožto náhradní dobu a zároveň dobu vyloučenou s odůvodněním, že se žalobci nepodařilo prokázat nárok na nemocenské v době jeho nemoci. Žalobce nesporně prokázal, že dne 23. 4. 1990 utrpěl nepracovní úraz, jehož léčení si vyžadovalo pracovní neschopnost trvající až do 30. 11. 1990. K tomu žalobce dodal, že nemocenské dávky sice nepobíral, avšak nikoliv proto, že by na ně neměl nárok, ale v důsledku liknavosti jeho zaměstnavatele. Podle názoru žalobce se žalovaná měla zabývat otázkou, zda na nemocenské měl nárok, a nikoliv tím, zda toto nemocenské bylo skutečně vypláceno.

Krajský soud rozsudkem ze dne 235. 2013, čj. 18 Ad 39/2012-20, žalobu zamítl. V odůvodnění svého rozsudku k námitce nezhodnocení doby nemoci krajský soud uvedl, že podle § 13 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se za dobu pojištění považují též doby zaměstnání získané před 1. 1. 1996 podle předpisů platných před tímto dnem. V době uvedené pracovní neschopnosti žalobce platil § 9 odst. 1 písm. f) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení,^*) podle kterého se do doby zaměstnání započítá i doba, po kterou měl občan nárok na nemocenské, pokud v této době zaměstnání trvalo alespoň jeden rok. Krajský soud označil za nesporné, že v době od 1. 5. do 30.11.1990 podle fotokopie potvrzení o pracovní neschopnosti žalobce skutečně byl ve stavu pracovní neschopnosti. Aby ovšem uvedenou dobu bylo možno do celkové doby pojištění jako náhradní dobu započíst a zároveň tuto dobu vyloučit při výpočtu osobního vyměřovacího základu pro účel výpočtu výše poměrné části starobního důchodu, muselo by být v řízení skutečně prokázáno, že za tuto dobu žalobce měl nárok na nemocenské dávky dle shora citovaného zákonného ustanovení, resp. že mu tyto dávky byly vypláceny. Žalobce v průběhu řízení prokazoval, že tyto dávky nemocenského…