Daňová tvrzení

Daňová tvrzení

doc. Ing. Alena Vančurová, Ph.D.

Daňový řád zavádí zcela nový termín - daňová tvrzení, což je legislativní zkratka, která zahrnuje kromě daňových přiznání i daňová hlášení a vyúčtování daně (podává se např. u daně z přidané hodnoty, ale na jeho základě nedochází ke stanovení daně). Zavedení této legislativní zkratky představuje určité zjednodušení, zároveň ale má i závažné důsledky, například se díky této legislativní zkratce bude nově vyměřovat i srážková daň, a to na základě podání vyúčtování daně, tedy daňového tvrzení.

 NahoruDaňové přiznání

Daňové přiznání podává poplatník nebo plátce daně ze spotřeby v případech, kdy mu tuto povinnost stanoví zvláštní zákon (zákon o příslušné dani) nebo vyzve-li ho k tomu správce daně.

 NahoruVyúčtování daně

Vyúčtování daně se používá u daní z příjmů, a to u srážkové daně a odvodu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Daňový řád obecně stanoví lhůtu pro jejich podání na 4 měsíce po uplynutí kalendářního roku. Na základě podaného vyúčtování daně se zpravidla daň vyměří.

 NahoruForma podání

Daňové tvrzení poplatník (i plátce daně u daňového přiznání k dani z přidané hodnoty, spotřebním daním a daním z energií nebo vyúčtování srážkové daně atd.) podává na předepsaných formulářích. Má přitom několik možností. Daňová tvrzení podle daňového řádu patří kromě přihlášek k registraci k jediným podáním, která se podávají na předepsaných formulářích.

 NahoruPísemné podání

Může podat daňové tvrzení v písemné formě, pak musí použít příslušný formulář MF. Má dvě základní možnosti, jak ho získat. Může samozřejmě vážit cestu na finanční úřad (jakýkoli) a tam si formulář bezplatně vyzvednout.

Takto upravené daňové tvrzení lze rovněž podat na elektronickém nosiči, a to na takovém a v takové formě, která je uvedena na webových stránkách příslušného finančního úřadu.

 NahoruDoručení

Písemné podání může být doručeno osobně v podatelně místně příslušného finančního úřadu, pak je třeba si nejprve zjistit úřední hodiny finančního úřadu, ve kterých musí být podatelna otevřena. Jinou možností je podání zásilky provozovateli poštovních služeb.

 NahoruElektronické podání

Moderní a pohodlné je podat daňové tvrzení prostřednictvím elektronické pošty. Finanční úřady jsou na svých webových stránkách povinny sdělovat elektronickou adresu podatelny. Na tuto adresu by mělo být elektronické podání doručeno.

 NahoruElektronický podpis

Pokud má daňový subjekt k dispozici elektronický podpis, může daňové přiznání podat prostřednictvím datové zprávy (elektronickou poštou). Strukturu a tvar podání musí finanční úřad sdělit na svých webových stránkách.

 NahoruDatová schránka

Elektronicky samozřejmě může daňové tvrzení podat i ten, kdo má aktivovanou datovou schránku, a to jejím prostřednictvím.

 NahoruBez elektronického podpisu

Bez elektronického podpisu lze rovněž ve tvaru, který může správce daně přijímat (příslušné tvary musí být zveřejněny na jeho webových stránkách), podat elektronicky. Podání lze však v takovém případě označit "jen“ za předběžné. Je třeba je potvrdit do pěti dnů (pozor do pěti kalendářních, nikoli pracovních dnů) písemně nebo ústně do protokolu, případně plnohodnotně elektronicky.

 NahoruPřílohy

Za povinnou součást daňového přiznání se považují i přílohy, jejichž výčet je v zákoně nebo v daňovém přiznání uveden. Například povinnou přílohou daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníka, který měl příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, jsou Potvrzení o příjmech ze závislé činnosti a sražených zálohách na daň vystavená jednotlivými plátci daně, tj. zaměstnavateli. V tomto případě tedy není možné takové potvrzení nahradit jeho neověřenou, případně skenovanou kopií.

Některé přílohy k daňovým přiznáním mají formu tiskopisu, ty také naleznete na webových stránkách Ministerstva financí. I nadále jde o obvyklou a užitečnou praxi, podle daňového řádu je však povinnost používat tiskopisy omezena jen na samotná daňová tvrzení, a to včetně přílohových listů, které jsou alternativní součástí tiskopisu daňového přiznání (např. jednotlivé listy k zápočtu daně z příjmů ze zahraničí). Přílohy stanovené ve formuláři daňového přiznání jsou jeho povinnou součástí.

 NahoruPovinnost podat

Povinnost podat daňové přiznání má daňový subjekt buď ze zákona (o jednotlivé dani), anebo na výzvu správce daně. Zákonnou povinnost podat daňové přiznání má u některých daní (daň z přidané hodnoty, spotřební daně, daň silniční) každý daňový subjekt, který je registrován k dani. U jiných daní registrované daňové subjekty nemusí za každé jednotlivé zdaňovací období podávat daňové přiznání.

 NahoruDaně z příjmů

Specifická pravidla, která platí pro fyzické osoby a právnické osoby, jsou předmětem viz Povinnost podat daňové přiznání.

Například u fyzických osob není přímá vazba mezi registrací k dani z příjmů a povinností podat daňové přiznání. Tuto povinnost má rovněž ten poplatník, který chce, aby mu byla vyměřena daňová ztráta, anebo poplatník, který má souběžně příjmy od více zaměstnavatelů, i když mu povinnost registrovat se k dani z příjmů v tomto případě nevzniká.

U daně z příjmů právnických osob vzniká povinnost podat daňové přiznání bez ohledu na přiznávané příjmy každému podnikatelskému subjektu. Nepodnikatelské právnické osoby nejsou povinny podat daňové přiznání, pokud za zdaňovací období měly jen příjmy, které nejsou předmětem daně. U daně z příjmů právnických osob má poplatník povinnost v některých případech i za období, které není zdaňovacím obdobím.

 NahoruDaň z nemovitostí

Poplatník daně z nemovitostí rozhodně nemusí podávat daňové přiznání za každé zdaňovací období. Zjednodušeně lze uvést, že ho naopak podává jen jednou.

 NahoruVýzva správce daně

Daňový subjekt musí podat daňové přiznání, ačkoli mu tato povinnost ze zákona nevzniká, v případě, že ho k tomu vyzve správce daně. Musí však platit, že u příslušné daně je skutečně daňovým subjektem.

Na druhé straně lhůta pro podání daňového přiznání je v tomto případě individuální, proto je jednoduché dosáhnout jisté míry jejího prodloužení.

 NahoruDůkazní povinnost

V daňovém tvrzení je daňový subjekt povinen sám pravdivě uvést všechny stanovené údaje a daň si sám spočítat. Daňový subjekt je rovněž vždy povinen dokázat všechny skutečnosti, které v daňovém tvrzení uvedl.

 NahoruVyměření daně

Daň se zpravidla vyměřuje k poslednímu dni pro podání daňového přiznání. Tento den je u většiny daní (nestanoví-li zvláštní zákon jinak) současně dnem splatnosti daně.

 NahoruTypy daňových tvrzení

Rozeznáváme tři základní typy daňových tvrzení:

• řádné daňové tvrzení, které daňový subjekt podává především na základě povinnosti stanovené zákonem;

• dodatečné daňové tvrzení (to se prakticky týká jen daňového přiznání a vyúčtování), jež je daňový subjekt:

  • povinen podat, jestliže po vyměření daně zjistí, že si měl stanovit daň vyšší (nebo daňový odpočet nižší, daňovým odpočtem může být např. daňová ztráta u daní z příjmů či nadměrný odpočet u daně z přidané hodnoty), než jaká mu byla vyměřena,

  • resp. je v některých případech oprávněn podat, když po vyměření daně zjistí, že si mohl stanovit daň nižší, než jakou si stanovil (totéž se týká i zvýšení daňového odpočtu, tedy vyšší daňové ztráty či nadměrného odpočtu aj.);

• opravné daňové tvrzení, které lze podat po podání řádného nebo dodatečného daňového tvrzení, avšak jen do uplynutí lhůty pro jejich podání.

 NahoruLhůta pro podání

Řádné daňové přiznání se podává ve lhůtách stanovených zákony o jednotlivých daních. Když tam ustanovení o lhůtě pro podání daňového přiznání nenalezneme, potom se řídíme daňovým řádem.

U daní s ročním zdaňovacím obdobím, jde-li o daně za zdaňovací období (daně z příjmů), je základní lhůta pro podání daňového přiznání do tří měsíců po skončení zdaňovacího období (základní lhůtou u daní za zdaňovací období, pokud je jím kalendářní rok, je tedy 1. duben následujícího roku). Jde-li však o právnickou osobu s povinným auditem za příslušné zdaňovací období, potom je lhůta do šesti měsíců po skončení zdaňovacího období (je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok, potom do 1. července).