4.28.4
Harmonogram účetní závěrky střední účetní jednotky
Ing. Zdenka Cardová, Ing. Jindřich Carda, Ing. Michal Šindelář, Ph.D.
Název účetní jednotky:
Označení:
Číslo:
Zpracoval:
Kontroloval:
Platnost:
Závaznost:
Datum vydání:
Vydává:
Nahrazuje:
Doplňuje:
Počet stran:
Přílohy:
Struktura vnitřního předpisu o harmonogramu účetní závěrky střední účetní jednotky je zaměřena na:
1. Přípravné práce na účetní závěrku – inventarizace, účetní analýza
2. Uzavírání účetních knih (účetní uzávěrka), daňová analýza
3. Sestavení účetní závěrky
4. Audit účetní závěrky
5. Odevzdání daňového přiznání spolu s účetní závěrkou na finanční úřad
6. Vyhotovení výroční zprávy
7. Zveřejnění údajů z účetní závěrky
8. Úschovu účetní závěrky a výroční zprávy
1. Přípravné práce na účetní závěrku
Základem přípravných prací na účetní uzávěrku a následně na účetní závěrku je inventarizace.
Cílem inventarizace je ověřit, zda stav a ocenění majetku a závazků v účetnictví odpovídá skutečnosti. Inventarizaci podléhají veškerá aktiva a pasiva (tedy i účty vlastního kapitálu), včetně skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů (tj. například drobného hmotného a nehmotného majetku, závazků z titulu leasingu atd.).
Postup při inventarizaci můžeme shrnout do následujících bodů:
-
Zjištění účetního stavu a ocenění majetku a závazků.
-
Zjištění skutečného stavu, tj. provedení fyzické nebo dokladové inventury.
-
Ověření, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví, vyčíslení a zúčtování inventarizačních rozdílů.
-
Ověření ocenění majetku a závazků.
-
Zabezpečení dalších souvislostí a informací, které by měla inventarizace zajišťovat.
-
Zabezpečení uložení provedených inventarizací, viz – vnitřní předpis „Inventarizace majetku a závazků“.
Inventarizace se prolíná s účetní analýzou.
Cílem účetní analýzy je zjištění výsledku hospodaření před zdaněním, které na základě výsledků inventarizace zahrnuje zejména:
-
kontrolu časového rozlišení nákladů a výnosů,
-
vyúčtování dohadných položek,
-
tvorbu a zúčtování rezerv,
-
řešení pohledávek po lhůtě splatnosti,
-
tvorbu a zúčtování opravných položek k majetku,
-
vyúčtování kurzových rozdílů,
-
oceňování reálnou hodnotou a ekvivalencí,
-
vyčíslení a proúčtování stavu, případně změny stavu zásob vlastní výroby (pokud se o ní běžně neúčtuje),
-
účtování objemu výkonů vlastních činností, např. přepravné (pokud se o nich běžně neúčtuje),
-
vyčíslení a proúčtování zásob na cestě,
-
vyúčtování DPH (přepočet ročního koeficientu, pokud přichází v úvahu) apod.
Dílčí termíny: …………………………….. Odpovídá: ……………………………..
2. Uzavírání účetních knih (účetní uzávěrka), daňová analýza
Po provedené inventarizaci včetně účetní analýzy můžeme přikročit k sestavení hlavní knihy před zdaněním (obratové předvahy) k poslednímu dni účetního období, kde jsou uvedeny počáteční zůstatky aktivních a pasivních účtů, obraty stran MD a Dal jednotlivých syntetických účtů za celé účetní období, dále konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů nákladů a výnosů (popřípadě při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu zůstatky a obraty účtových skupin) k poslednímu dni účetního období. Rozdíl mezi výnosy a náklady představuje výsledek hospodaření před zdaněním. Dalším krokem je daňová analýza.
Cílem daňové analýzy je výpočet daně z příjmů právnických, resp. fyzických osob. Tato etapa zahrnuje úpravu účetního výsledku hospodaření (po provedení inventarizace majetku a závazků a účetní analýze) na daňový základ podle struktury daňového přiznání a v souladu se zákonem o daních z příjmů. V této souvislosti je třeba upozornit, že je třeba mít k dispozici zákon o daních z příjmů, který je účinný k rozvahovému dni, resp. k poslednímu dni zdaňovacího období, a dále „Přiznání k dani z příjmů právnických osob“ na příslušný kalendářní rok včetně pokynů k vyplnění tohoto přiznání; aktuální verzi daňového přiznání i pokynů k němu lze získat na www.mfcr.cz.
Po zjištění daňové povinnosti na daňovém přiznání následuje etapa zúčtování splatné a odložené daně.
Daň splatná se zjistí na základě základu daně a sazby stanovené zákonem o daních z příjmů. Zjištěná daňová povinnost za dané účetní období se účtuje na vrub nákladů a ve prospěch závazku vůči státu. V termínech stanovených zákonem je třeba splatnou daň zaplatit.
Na rozdíl od splatné daně se odložená daň za běžné období neplatí, její platba se odkládá do příštích období. Daň odložená vyplývá z rozdílů, které nastávají v momentě odlišného pohledu účetního a daňového na určité položky v účetnictví. Zásadou je, že se musí jednat o přechodné rozdíly.
Základ pro výpočet odložené daně se zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky zachycené v účetnictví, tj. zejména:
-
rozdílu mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného,
-
a dalších rozdílů – například opravné položky k zásobám, opravné položky k pohledávkám, rezervy tvořené nad rámec příslušných zákonů, při nerealizované ztrátě z předchozích let.
Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů. Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje účtování odložené daně. Změní-li se sazba daně z příjmů, je nutno přepočítat zůstatek účtu odložené daně a rozdíl zaúčtovat.
Viz vnitřní předpis „Odložená daň“.
Dalším krokem při uzavírání účetních knih je:
-
zúčtování všech zůstatků účtů třídy 5 a 6 na účet 710 - Účet zisků a ztrát a dále
-
zúčtování všech zůstatků aktivních a pasivních účtů a zůstatku na Účtu zisků a ztrát na vrub a ve prospěch účtu 702 - Konečný účet rozvažný. Tento účet je po výše uvedených převodech vyrovnán a představuje schéma bilance k rozvahovému dni.
Při otevírání účetních knih k prvnímu dni následujícího účetního období se transformuje rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků účtů aktiv a počátečních zůstatků pasiv prostřednictvím účtu Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.
Dílčí termíny: …………………………….. Odpovídá: ……………………………..
3. Sestavení účetní závěrky, zhodnocení výsledků za příslušný rok
3.1. Účetní závěrka
V souladu s ustanovením § 18 ZoÚ tvoří účetní závěrku střední účetní jednotky:
- rozvaha,
- výkaz zisku a ztráty,
- příloha,
- přehled o peněžních tocích,
- přehled o změnách vlastního kapitálu.
Účetní závěrku sestavuje střední účetní jednotka vždy v plném rozsahu:
ROZVAHA V PLNÉM ROZSAHU
Rozvaha v plném rozsahu, která zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 1 PVZÚ.
K rozvahovému dni za období 2018 je nutno rozhodnout, zda bude vykazováno „Časové rozlišení aktiv” samostatně v položce „D:” nebo bude vykazováno v rámci pohledávek.
Obdobně i v případě pasiv je nutno rozhodnout, zda bude vykazováno „Časové rozlišení pasiv” samostatně v položce „D:” nebo bude vykazováno v rámci závazků.
Účetní jednotka rozhodne, který způsob vykazování časového rozlišování zvolí nejpozději k rozvahovému dni; kombinace obou způsobů vykazování není přípustná. Zvolený způsob vykazování v pasivech musí být shodný se způsobem vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy.
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY V PLNÉM ROZSAHU
Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu, který zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 2 (druhové členění) nebo přílohy č. 3 (účelové členění) PVZÚ.
PŘÍLOHA V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE V PLNÉM ROZSAHU
Příloha v účetní závěrce v plném rozsahu pro střední účetní jednotku zahrnuje základní informace vymezené v § 39 PVZÚ a další informace vymezené § 39b.
K základním informacím patří zejména:
-
název a sídlo účetní jednotky, IČO dle veřejného rejstříku, právní formu, předmět podnikání, rozvahový den, okamžik sestavení účetní závěrky, podpis odpovědné osoby dle účetní jednotky (statutární orgán);
-
informace o použitých účetních metodách, zásadách;
-
informace o použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou;
-
pohledávky a dluhy, které mají splatnost k rozvahovému dni delší než 5 let;
-
pohledávky a dluhy (jejich celkovou výši), které jsou kryty věcnými zárukami;
-
zálohy, závdavky, zápůjčky a úvěry poskytnuté řídícím, kontrolním a správním orgánům;
-
výši a povahu jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem;
-
pohledávky a dluhy, které nejsou vykázány v rozvaze;
-
průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období.
K dalším informacím patří zejména (§ 39b PVZÚ):
-
název a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nebo přidružených účetních jednotek s uvedením výše podílu na základním kapitálu, výši jejich vlastního kapitálu a výsledku hospodaření z účetní závěrky za poslední účetní období; tyto informace neuvádí, pokud by je vážně poškozovaly, nebo pokud jsou informace součástí širší konsolidované skupiny (nutné popsat v příloze);
-
název, sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením; další informace o konsolidačních skupinách;
-
informace o akciích, vyměnitelných dluhopisech a podobných cenných papírech;
-
další informace o zaměstnancích; další informace o odměnách členům řídících, kontrolních a správních orgánů;
-
informace o navrhovaném rozdělení zisku či úhradě ztráty;
-
u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv informace o počátečních a konečných stavech, přírůstcích a úbytcích; oprávky, opravné položky, případně úroky, které jsou dle rozhodnutí účetní jednotky součástí ocenění majetku;
-
výši odložené daně a její vývoj;
-
informace o operacích, které nejsou zahrnuty v rozvaze, včetně finančních dopadů;
-
informace o transakcích se spřízněnými stranami.
Vzory rozvahy a výkazu zisku a ztráty včetně obsahového vymezení položek a jejich uspořádání upravuje vyhláška č. 500/2002 Sb., v platném znění, stejně tak i obsah přílohy a dalších přehledů.
PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH
Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek majetku a podává informaci o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v členění na provozní, investiční a finanční činnost v průběhu účetního období.
Volba metody, koncepce a modelu přehledu o peněžních tocích, obsahová náplň peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů a dalších ukazatelů je při respektování ustanovení § 40, § 41, § 42 a § 43 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v pravomoci vykazující účetní jednotky.
ČÚS č. 023 Přehled o peněžních tocích uvádí příklad možného řešení přehledu o peněžních tocích nepřímou metodou.
PŘEHLED O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU
Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem vlastního kapitálu z rozvahy a podává informaci o uspořádání jeho položek, které vyjadřují jeho celkovou změnu za účetní období.
I tento přehled (jeho struktura) je v pravomoci vykazující jednotky.
Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Účetní jednotky vyčíslí vyplacené podíly na zisku a zdroje, ze kterých bylo čerpáno.
Poznámka:
Každá z položek rozvahy, z položek výkazu zisku a ztráty, z položek přehledu o peněžních tocích a z položek přehledu o změnách vlastního kapitálu obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen „minulé účetní období”).
Termín sestavení účetní závěrky: …………………………….. Odpovídá: ……………………………..
3.2. Zpracování ukazatelů pro finanční rozbor
Termín: …………………………….. Odpovídá: ……………………………..
4. Ověření roční účetní závěrky auditorem
V souladu s § 20 ZoÚ.
Termín: …………………………….. Odpovídá: ……………………………..
5. Odevzdání daňového přiznání spolu s účetní závěrkou na finanční úřad
Účetní závěrka je součástí přiznání k dani z příjmů právnických osob, popřípadě přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Při odevzdání je třeba respektovat pravidla stanovená daňovými předpisy.
Základní termíny jsou:
-
nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období
-
nejpozději do 4 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3…
