Input:

Místní hromadná doprava

4.9.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

8.7.1.2
Místní hromadná doprava

Ing. Karel Janoušek

Místní hromadná doprava (dále jen MHD) se jako způsob přepravy zaměstnance na pracovní cestě zpravidla předem neurčuje, zaměstnanec ji však přesto použít může a náhrada jízdních výdajů za její použití mu podle § 159 odst. 1 ZP přísluší, a to v zásadě v prokázané výši. Při vyúčtování jízdních výdajů MHD je tak zaměstnanec, s výjimkou dále uvedeného případu, povinen doložit výši jízdného příslušným dokladem.

Jestliže zaměstnanec hodnověrný doklad (zpravidla jízdenku nebo jiný doklad o úhradě) nedoloží a výši jízdních výdajů MHD tak neprokáže (hradil jízdné např. prostřednictvím SMS), náhrada jízdních výdajů mu sice, jak vyplývá z § 159 odst. 1 ZP, nepřísluší (neprokázal výši jízdních výdajů), zaměstnavatel však může o proplacení náhrady jízdních výdajů rozhodnout podle § 185 ZPjím uznané výši, která odpovídá určeným podmínkám konání pracovní cesty. Jde však skutečně pouze o možnost zaměstnavatele, nikoliv jeho povinnost.

Přestože se MHD jako způsob přepravy na pracovní cestě zpravidla neurčuje, zákoník práce předpokládá, že náhrada jízdních výdajů MHD bude zaměstnanci poskytnuta vedle náhrady za použití určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy, taxislužby nebo soukromého vozidla. V ustanovení § 159 odst. 1 ZP (část věty za středníkem) je totiž uvedeno, že náhrada jízdních výdajů MHD zaměstnanci přísluší vedle náhrady podle § 157 odst. 1 až 3 ZP.

Při poskytování cestovních náhrad, a tedy i náhrady jízdních výdajů, je totiž nutno vždy vycházet z toho, že pracovní cesta začíná v zaměstnavatelem předem určeném konkrétním místě nástupu na pracovní cestu a končí v zaměstnavatelem určeném konkrétním místě ukončení pracovní cesty. A těmito místy nejsou nádraží, letiště ani zastávky veřejné hromadné dopravy, ale zpravidla pravidelné pracoviště, bydliště či místo pobytu zaměstnance apod.

Je snad samozřejmé, že pokud zaměstnanci žádné jízdní výdaje MHD nevznikly, náhrada jízdních výdajů mu nepřísluší. Výjimky jsou uvedeny níže.

Podle ustanovení § 159 odst. 2 věty druhé zákoníku práce nepřísluší zaměstnanci náhrada jízdních výdajů, pokud mu zaměstnavatel zajistí použití MHD způsobem, na který zaměstnanec finančně nepřispívá. To je naprosto logické, neboť v tomto případě zaměstnanci žádné jízdní výdaje ani nevznikly. Jde např. o případ, kdy zaměstnavatel zakoupí jízdenky MHD (má je v pokladně jako ceninu) a zaměstnanci je před pracovní cestou poskytne, nebo kdy zaměstnanec hradí jízdné MHD zasláním SMS ze služebního mobilu apod.

Výjimkou ze zásady prokazatelnosti dokladem (jízdenkou apod.) je podle § 159 odst. 2 ZP použití místní hromadné dopravy při pracovní cestě v obci, ve které má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce. V takovém případě zaměstnanec jízdní výdaje jízdenkou nikdy neprokazuje. Přesto mu je zaměstnavatel povinen náhradu jízdních výdajů proplatit, a to ve výši odpovídající ceně jízdného platné v době konání pracovní cesty.

Místo výkonu práce je konkrétní místo v obci

Jestliže má zaměstnanec sjednáno jako místo výkonu práce např. konkrétní místo v obci (může to být i více konkrétních míst v této obci nebo i část obce), je totéž místo jeho pravidelným pracovištěm a každá cesta za účelem výkonu práce v této obci mimo pravidelné pracoviště je jeho pracovní cestou. Použije-li k takové pracovní cestě MHD (ve schématu plná šipka), nepředkládá zaměstnavateli jízdenku ani jiný doklad o úhradě MHD, a přesto mu je zaměstnavatel podle § 159 odst. 2 ZP  povinen náhradu jízdních výdajů MHD poskytnout, a to ve výši odpovídající ceně jízdného v době konání této pracovní cesty.

Schéma – použití MHD v obci, ve které je místo výkonu práce

Pokud však pojede zaměstnanec na pracovní cestu mimo obec, v níž má sjednáno místo výkonu práce (ve schématu čárkovaná šipka), přísluší mu náhrada jízdních výdajů (vč. MHD) v prokázané výši, tzn. chce-li zaměstnanec při cestě za účelem výkonu práce do jiné obce proplatit kromě jízdních výdajů autobusem nebo vlakem také jízdní výdaje MHD za cestu z určeného místa nástupu na pracovní cestu (pravidelné pracoviště, bydliště apod.) na autobusovou nebo vlakovou zastávku, musí při vyúčtování cestovních náhrad předložit i jízdenku MHD po této obci. Nejde totiž o pracovní cestu v obci, ve které má sjednáno místo výkonu práce, ale o pracovní cestu mimo tuto obec. Zaměstnavatel má však i v tomto případě možnost postupovat podle § 185 ZP (viz výše) a zaměstnanci poskytnout náhradu jízdních výdajů MHD i bez prokázání jízdenkou.

Místo výkonu práce je obec

Výjimka uvedená v § 159 odst. 2 ZP se netýká případu, kdy má

Nahrávám...
Nahrávám...