Nájem nemovitých věcí

Věcné břemeno

Za nájem se po novele považuje rovněž zřízení, trvání nebo zánik věcného břemene zřízeného k nemovité věci, pokud jsou naplněny znaky nájmu. Podle Soudního dvora EU je nájmem nemovité věci dočasné umožnění používání nemovité věci jedné osobě za úplatu, kdy je zároveň vyloučeno poskytnutí stejného práva jiným osobám. Důvodová zpráva zdůrazňuje především to, že zřízení, trvání nebo zánik věcného břemene zřízeného k nemovité věci se po novele posuzuje jako poskytnutí služby, kdy se DUZP při zřízení věcného břemene stanoví obdobně jako u nájmu nemovité věci. Ten se řídí obecně dnem poskytnutí služby nebo dnem vystavení daňového dokladu (s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu). Pokud jde o den poskytnutí, pak se nájem často považuje za uskutečněný dnem uvedeným v nájemní smlouvě, neboť jsou sjednána dílčí plnění. V úvahu je potřeba vzít i další charakteristiky nájmu nemovité věci, např. osvobození od daně.

Služby přímo související s nájmem

Za služby přímo související s nájmem se rozumí služby, které jsou samostatné a nejsou součástí kalkulace nájemného, např. služby úklidu. Jejich vyúčtování pronajímatelem nájemci zpravidla následuje po jejich fyzickém uskutečnění.

U služeb přímo souvisejících s nájmem se před novelou použilo obecné ustanovení, podle něhož je dnem uskutečnění den poskytnutí plnění nebo den vystavení daňového dokladu.

Od 1. 4. 2019 je podle § 21 odst. 4 písm. c) ZDPH den uskutečnění zdanitelného plnění u služeb přímo souvisejících s nájmem nemovité věci výslovně definován jako den zjištění skutečné výše částky za službu, která byla v souvislosti s tímto nájmem přijata. To se nevztahuje na služby typu dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody, odstranění odpadních vod a telekomunikační služby apod.