Input:

Nález 13/2000 SbNU, sv.17, K důsledkům zrušení rozhodnutí orgánu veřejné moci nálezem Ústavního soudu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 17, nález č. 13

I. ÚS 380/98

K důsledkům zrušení rozhodnutí orgánu veřejné moci nálezem Ústavního soudu

Zákon o Ústavním soudu další důsledky pro řízení před obecným soudem (orgánem veřejné moci) v případě zrušení rozhodnutí orgánu veřejné moci výslovně neupravuje. Stejně tak neřeší tuto procesní otázku ani občanský soudní řád. Ústavní soud sám dovozuje, že zrušení napadeného pravomocného soudního rozhodnutí představuje jediný procesní úkon, který byl ve vztahu k předcházejícímu soudnímu řízení učiněn. Po zrušení napadeného rozsudku tedy v předcházejícím soudním řízení není meritorně rozhodnuto, a toto řízení proto ani nemohlo skončit. Za tohoto stavu nemohlo proto být v téže věci zahájeno nové soudní řízení.

Ústavní soud proto usuzuje, že v tomto procesním stavu řízení před příslušným soudem (orgánem veřejné moci) pokračuje a jsou zachovány právní následky všech ostatních (tj. nezrušených) procesních úkonů, které byly v dosavadním řízení učiněny.

Podle názoru Ústavního soudu proto v takovém případě nezanikla ani procesní plná moc, která byla právnímu zástupci stěžovatele udělena pro celé řízení.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 26. ledna 2000 sp. zn. I. ÚS 380/98 ve věci ústavní stížnosti F P, spol. s r. o., proti usnesení Krajského soudu v Brně z 29. 6. 1998 sp. zn. 29 Ca 358/96, jímž bylo zastaveno řízení o stěžovatelově žalobě proti rozhodnutím finančních orgánů.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 6. 1998 č. j. 29 Ca 358/96-58 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Finanční úřad Brno II rozhodnutím ze dne 20. 12. 1995 č. j. FÚ II/932/36-B/95 rozhodl - na základě zjištění uvedených ve zprávě o kontrole daně z přidané hodnoty ze dne 19. 12. 1995 č. j. FÚ II/932/110 provedené u společnosti F P, spol. s r.o. (dále jen „stěžovatel“) za zdaňovací období červenec 1993 až prosinec 1994 - o dodatečném vyměření daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) stěžovateli ve výši 684 594 Kč (dodatečný platební výměr č. 36/95).

Finanční ředitelství v Brně rozhodnutím ze dne 16. 8. 1996 č. j. FŘ 2525/130/1996 shora uvedené rozhodnutí Finančního úřadu Brno II změnilo tak, že se částka dodatečně vyměřené DPH ve výši 684 594 Kč snižuje o částku 8 738 Kč na konečnou dodatečně vyměřenou DPH ve výši 675 856 Kč. Finanční ředitelství v Brně rozhodnutí o odvolání odůvodnilo tím, že Finanční úřad Brno II postupoval ve všech (v odůvodnění uvedených) případech v souladu s daňovými předpisy a DPH stanovil oprávněně. Proti tomuto rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně podal stěžovatel žalobu, kterou se domáhal zrušení obou výše uvedených správních rozhodnutí.

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 7. 4. 1997 č. j. 29 Ca 358/96-33, který nabyl právní moci dne 21. 4. 1997, žalobu zamítl a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí krajský soud - po přezkoumání napadeného rozhodnutí, včetně správního řízení, které mu předcházelo - vycházel především z toho, že stěžovatel (žalobce) v průběhu daňového řízení nedoložil řádnými daňovými doklady oprávněnost uplatněného nároku na odpočet DPH a v souladu s § 19

Nahrávám...
Nahrávám...