Nález 2/2004 SbNU, sv.32, K dokazování v daňovém řízení
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 32, nález č. 2
II. ÚS 173/01
K dokazování v daňovém řízení
Ústavní soud v minulosti opakovaně judikoval, že i na daňové řízení lze vztáhnout pravidlo, že finanční orgány jsou povinny postupovat v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Musí tedy umožnit poplatníkovi, aby věc byla projednána v jeho přítomnosti a aby se poplatník mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.
Okolnost, že finanční orgány nezařadily provedený sporný důkaz do spisového materiálu, nedaly poplatníkovi možnost se k němu vyjádřit a nehodnotily jej ve vzájemné souvislosti s ostatními důkazy, měla reálný vliv na zjištění skutečného stavu věci a následně i na správné právní posouzení věci do té míry, že zasáhla do ústavního práva na spravedlivý proces.
Současná právní úprava nezná institut předběžného výběru důkazů. Příslušné orgány nejsou proto oprávněny provádět podle vlastních kritérií předběžnou selekci důkazů a upravovat s jejím využitím důkazní situaci podle vlastní volby, případně z daných důkazů preferovat ty, které potvrzují zvolenou skutkovou verzi.
Nález
Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 7. ledna 2004 sp. zn. II. ÚS 173/01 ve znění opravného usnesení ze dne 20. dubna 2004 ve věci ústavní stížnosti S. Č. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 22. 12. 2000 sp. zn. 31 Ca 35/2000, 31 Ca 36/2000 o zamítnutí stěžovatelčiných žalob proti rozhodnutím Finančního ředitelství v Hradci Králové z 8. 12. 1999 č. j. FŘ/4194/110/99 a ze 17. 12. 1999 č. j. FŘ/4773/110/99, jimiž byla zamítnuta stěžovatelčina odvolání proti platebním výměrům, kterými jí byla vyměřena daň z příjmů fyzických osob a penále k této dani.
Výrok
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 12. 2000 č. j. 31 Ca 35/2000-24, 31 Ca 36/2000-28 ve výrocích označených II. a III. a rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové ze dne 8. 12. 1999 č. j. FŘ/4194/110/99 a ze dne 17. 12. 1999 č. j. FŘ/4773/110/99 se zrušují.
Odůvodnění
Včas podanou ústavní stížností, která Ústavnímu soudu došla dne 22. 3. 2001 a i v ostatním splňovala podmínky předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) napadla stěžovatelka rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové a Finančního ředitelství v Hradci Králové uvedená v záhlaví. Tvrdí, že jimi byla porušena její ústavní práva podle čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 11 odst. 5 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Navrhla, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil.
Ústavní soud si k projednání a rozhodnutí věci vyžádal spis Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 31 Ca 35/2000 i příslušné spisy Finančního ředitelství v Hradci Králové a Finančního úřadu v Hradci Králové, z nichž zjistil následující:
Finanční úřad v Hradci Králové (dále jen „správce daně“) vyměřil stěžovatelce dodatečným platebním výměrem č. 990000707 ze dne 19. 7. 1999 č. j. 143671/99/228911/4129 daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 1996 ve výši 196 000 Kč. Dále jí vyměřil platebním výměrem č. 990003256 ze dne 24. 8. 1999 č. j. 161971/99/228911/4129 penále k této dani ve výši 219 913 Kč. Stěžovatelka se proti oběma…
