Input:

Nález 9/2008 SbNU, sv.48, K dvojinstančnosti daňového řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 48, nález č. 9

I. ÚS 822/06

K dvojinstančnosti daňového řízení

Pokud odvolací orgán na základě odvolání stěžovatele, ve kterém bylo namítáno, že jeho odvolání bylo podáno včas, zrušil bez odůvodnění rozhodnutí správce daně prvního stupně o zamítnutí odvolání pro jeho opožděné podání, nelze toto jeho rozhodnutí vyložit jinak, než že dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno ve lhůtě stanovené zákonem. Za této procesní situace je nepřípustné, aby správce daně prvního stupně poté, co o odvolání znovu rozhodoval, je opětovně v rozporu s právním názorem odvolacího daňového orgánu z totožných důvodů pro opožděnost zamítl. Ve věci stěžovatele navíc správce daně prvního stupně přistoupil k opětovnému zamítnutí odvolání pro jeho opožděnost poté, co v mezidobí o tomto odvolání věcně jednal a částečně mu vyhověl. Takový postup je v rozporu se zásadou zákonnosti daňového řízení vyjádřenou v ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, neboť nebylo správcem daně prvního stupně postupováno v souladu s výše citovaným ustanovením daňového řádu, a ve svém důsledku je také porušením zásady dvojinstančnosti daňového řízení. Finanční úřad tak uvedeným postupem porušil ustanovení čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, které stanoví, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera - ze dne 14. ledna 2008 sp. zn. I. ÚS 822/06 ve věci ústavní stížnosti J. P. proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2006 č. j. 7 Afs 39/2005-53, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2004 č. j. 6Ca 259/2003-25, proti rozhodnutí Finančního úřadu ve Slaném ze dne 24.11. 2001 č. j. 3502/01/031920/2117, proti rozhodnutí Finančního úřadu ve Slaném ze dne 16. 3. 2000 č. j. 13485/00/031920/1588, proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 11. 9. 2003 č. j. 8305/03-110, proti rozhodnutí Finančního úřadu ve Slaném ze dne 21.1. 2003 č. j. 2592/03/031920/1588, proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 16. 12. 2002 č. j. 10766/02-110, proti rozhodnutí Finančního úřadu ve Slaném ze dne 11. 3. 2002 č. j. 14514/02/031920/1588, proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 13. 12. 1999 č. j. 5814/110/1999, proti rozhodnutí Finančního úřadu ve Slaném ze dne 4. 6. 1999 č. j. 27371/99/031/0616, proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu ve Slaném ze dne 17. 2. 1999 č. j. 8728/99/031920/0616, vydaných ve stěžovatelových daňových věcech, za účasti Nejvyššího správního soudu, Městského soudu v Praze, Finančního úřadu ve Slaném a Finančního ředitelství v Praze jako účastníků řízení.

Výrok

I. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2006 č. j. 7 Afs 39/2005-53, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2004 č. j. 6 Ca 259/2003-25, rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 11.9. 2003 č. j. 8305/03-110 a rozhodnutí Finančního úřadu ve Slaném ze dne 21. 1. 2003 č. j. 2592/03/031920/1588 se zrušují.

II. Ve zbytku se ústavní stížnost zamítá.

Nahrávám...
Nahrávám...