Odložená daň

4.26

Odložená daň

Ing. Michal Šindelář, Ph.D.

Název účetní jednotky:

Označení:

Číslo:

Zpracoval:

Kontroloval:

Platnost:

Závaznost:

Datum vydání:

Vydává:

Nahrazuje:

Doplňuje:

Počet stran:

Přílohy:

Struktura vnitřního předpisu je zaměřena na:

1. Vymezení souvislostí

2. Tituly, které vedou k účtování o odložené dani

3. Výpočet odložené daně

4. Inventarizace

1. Vymezení souvislostí

Při výpočtu základu daně z příjmů právnických osob se vychází z "výsledku hospodaření před zdaněním“. Zpravidla vždy dochází k úpravě tohoto výsledku hospodaření na daňový základ. Účetní výsledek hospodaření a daňový základ nejsou zpravidla nikdy totožné.

Rozdíly mezi daňovým základem a výsledkem hospodaření před zdaněním (rozdíly mezi účetní a daňovou hodnotou aktiva nebo dluhu) mohou být trvalé nebo přechodné.

Přechodné rozdíly z titulu odlišného účetního a daňového pohledu mohou vést:

• k odloženému daňovému závazku nebo

• k odložené daňové pohledávce.

Odložená daň se zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky zachycené v účetnictví, tj. zejména

• rozdílu mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného,

• a dalších rozdílů – například – opravné položky k zásobám, opravné položky k pohledávkám (za určitých předpokladů), daňově neuznatelné rezervy, při nerealizované daňové ztrátě z předchozích let.

Přičitatelné (zdanitelné) přechodné rozdíly, které vyústí ve zdanitelné částky při určování základu daně budoucích období, vedou k odloženému daňovému závazku.

Odčitatelné přechodné rozdíly, které vyústí v částky odčitatelné při určování základu daně budoucích období, vedou k odložené daňové pohledávce.

Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový závazek nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba platná v příštím účetním období.

2. Tituly, které vedou k účtování o odložené dani:

• Přechodný rozdíl vzniká mezi účetní zůstatkovou cenou (ÚZC) a daňovou zůstatkovou cenou (DZC) dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného. Jedná se o zůstatkovou cenu majetku, která přechází do následujícího roku, čili zůstatková cena majetku vyřazeného nesmí být zahrnuta. Pokud je DZC nižší, znamená to, že daňové odpisování je rychlejší než účetní odpisování; z kladného rozdílu (ÚZC – DZC) vzniká odložený daňový závazek, ze záporného rozdílu vzniká odložená daňová pohledávka. Přechodný rozdíl vzniká i v případě opravné položky k tomuto odpisovanému majetku.

Technická poznámka: Přechodný rozdíl však nevzniká u dlouhodobého majetku neodpisovaného (např. pozemky). Při zjišťování celkových zůstatkových cen u dlouhodobého majetku buď zahrneme majetek neodpisovaný do ÚZC i DZC, nebo do žádné z nich.

• Opravné položky k zásobám, které budou v budoucím období prodány (třeba i se ztrátou) – účetní náklady předcházejí daňovým nákladům – vedou ke vzniku odložené daňové pohledávky.

• Opravné položky (účetní) k pohledávkám, které se v budoucím období přemění na opravné položky daňové – účetní náklady předcházejí daňovým nákladům – vedou ke vzniku odložené daňové pohledávky.

• Rezervy (účetní) tvořené na budoucí daňové náklady (rezerva na záruční opravy, na úroky z prodlení apod.) – účetní náklady předcházejí daňovým nákladům – vedou ke vzniku odložené daňové pohledávky.
  

• Vyfakturované výnosové úroky z prodlení, ze smluvních pokut vstupují do základu daně až při jejich úhradě. Nezaplacené úroky zvyšují výnosy, ale nezvyšují daňovou povinnost, ta je odložena na budoucí období – vzniká odložený daňový závazek.

• Nezaplacené pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění – zvyšuje základ daně – vzniká odložená daňová…