Input:

Paušální výdaj na dopravu jako daňový náklad

11.6.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

2.12.1
Paušální výdaj na dopravu jako daňový náklad

RNDr. Ivan Brychta

§ 24 odst. 2 písm. zt) ZDP upravuje podmínky pro uplatnění paušálního výdaje na dopravu coby daňově účinného nákladu. Jde o úpravu zakotvenou v ZDP od 1. 1. 2010 novelou č. 304/2009 Sb., která se však mohla aplikovat již pro zdaňovací období započaté v roce 2009.

Od roku 2011 byla úprava doplněna a zpřesněna. Rozdíly ukazuje následující tabulka.

2009–2010 2011–2021
Předpokladem je, že nebyl uplatněn výdaj podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP bod 4. Předpokladem je, že nebyl uplatněn výdaj podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP.
Paušál je vyloučen u ostatních příjmů podle § 10 ZDP. Paušál je možný i u ostatních příjmů podle § 10 ZDP.
Neexistuje úprava, která by zakazovala v průběhu zdaňovacího období měnit způsob uplatnění paušálního výdaje na dopravu na uplatnění skutečných výdajů a naopak. V průběhu zdaňovacího období nelze měnit způsob uplatnění paušálního výdaje na dopravu na uplatnění skutečných výdajů a naopak.
Paušál na dopravu nelze uplatnit v měsíci zařazení či vyřazení vozidla (neboť neplní podmínku používání po celý měsíc). V měsíci pořízení nebo vyřazení vozidla lze uplatnit poměrnou část paušálního výdaje na dopravu.
Uplatnění paušálu při spoluvlastnictví vozidla zákon neřeší. U vozidla, které je ve společném jmění manželů nebo ve spoluvlastnictví více poplatníků, lze uplatnit paušál více vlastníky najednou, ale v úhrnu nejvýše 5 000 Kč.
Omezení uplatnění paušálu pro neziskové subjekty zákon neřeší. Paušál na dopravu nemohou uplatnit neziskové subjekty (až na určité výjimky), viz tabulka dále.

Komentář:

Rozšíření zákazu uplatnění výdajů z § 24 odst. 2 písm. k) ZDP (bod 4) na celé písm. k) se netýká právnických osob (které rovněž mohou paušální výdaj na dopravu uplatnit), neboť jde o ustanovení řešící náklady OSVČ a jejich spolupracujících osob, příp. fyzických osob, které jsou společníky v. o. s. nebo komplementáři k. s. Oproti roku 2010, kdy byl takto blokován (zcela zbytečně, neboť blokace je již obsažena ve vyloučení pohonných hmot) náklad na dopravu vozidla v obchodním majetku, blokuje úprava od 1. 1. 2011 všechny výdaje na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP, tj. i základní náhradu u vozidla nezahrnutého do obchodního majetku poplatníka. Základní náhradu u vozidla nezahrnutého v obchodním majetku od roku 2014 uvádí při použití paušálního výdaje na dopravu jako nedaňový náklad přímo ustanovení § 25 odst. 1 písm. x) ZDP. Jiné cestovní náhrady (stravné, ubytování) při pracovních cestách blokovány nejsou a i při paušálním výdaji na dopravu je lze do daňových nákladů zahrnout.

I přesto, že ve znění ZDP do 31. 12. 2010 neexistovala úprava, která by zakázala v průběhu zdaňovacího období měnit způsob uplatnění paušálního výdaje na dopravu na uplatnění skutečných výdajů a naopak, MF se k této možnosti stavělo zamítavě. Nicméně ve svém stanovisku při projednávání problému na Koordinačním výboru (jednání mezi KDP ČR a MF) pracovníci MF potvrdili, že nejasnost bude třeba řešit novelou a uvedli, že za stávajícího stavu je vyhrazeno správcům individuální posouzení (např. v případě měsíce pořízení či vyřazení, kdy z objektivních důvodů nemohlo být po celý měsíc užíváno ke zdanitelným příjmům).

Pro právní jistotu se ve znění od 1. 1. 2011 objevuje úprava, že za přenechání vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty daným vozidlem, které řídí:

  • spolupracující osoba nebo

  • zaměstnanec, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely.

Úprava od 1. 1. 2011 nově vymezuje aplikaci paušálu v případě vlastnictví vozidla více spoluvlastníky (vč. vozidla ve společném jmění manželů).

Nahrávám...
Nahrávám...