Input:

Pravidla zaměstnavatele pro ustanovování zaměstnanců do vedoucích funkcí

1.1.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

2.3.2
Pravidla zaměstnavatele pro ustanovování zaměstnanců do vedoucích funkcí

JUDr. Věra Bognárová

 

PRAVIDLA ZAMĚSTNAVATELE PRO USTANOVOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ NA VEDOUCÍ PRACOVNÍ MÍSTA

 

 

Zaměstnavatel.............................................................................................................. (název a sídlo)

 

 

Na základě ustanovení § 11, § 30 a § 73 odst. 2 a 3 zákoníku práce stanovím po projednání s odborovou organizací tato pravidla pro ustanovování zaměstnanců na vedoucí pracovní místa:

 

1. Vedoucí pracovní místa jsou: ................................................ (uvést ta pracovní místa, ve kterých zaměstnanci mají řídící a rozhodovací pravomoci, podle potřeby zaměstnavatele, a to v souladu s ustanovením § 11 a § 73 odst. 3 zákoníku práce). O tom, zda na obsazení těchto vedoucích pracovních míst bude vypsáno výběrové řízení, rozhodne .......... (zpravidla ředitel).

 

2. Do vedoucích pracovních míst uvedených v bodě 1 ustanovuje zaměstnance ......... (uvést konkrétně kdo, u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, tento zaměstnavatel, u zaměstnavatele - právnické osoby její statutární orgán), a to na základě předchozí dohody o možnosti jeho odvolání a vzdání se vedoucího místa. Na vedoucí pracovní místo ................. (např. ředitele nebo jiné pracovní místo spojené se statutární pravomocí) ustanovuje zaměstnance ............. (např. představenstvo, dozorčí rada). Bylo-li vypsáno výběrové řízení, přihlíží se k jeho výsledku.

 

3. S vedoucími zaměstnanci se uzavírá pracovní smlouva zásadně na dobu neurčitou se současným sjednáním (od 1. 1. 2012 až šestiměsíční) zkušební doby. Na dobu určitou se pracovní smlouva uzavře jen tehdy, jde-li o zastupování dočasně nepřítomného vedoucího zaměstnance, a to v rozsahu, který připouští § 39 ZP, ve znění účinném od 1. 1. 2012. Je-li v tomto případě zastupující zaměstnanec již v pracovním poměru, uzavře se s ním dohoda o změně pracovní smlouvy do uplynutí doby, na kterou byl na vedoucí pracovní místo ustanoven, a po jejím uplynutí se zaměstnanec vrací k výkonu své původní práce.

 

4. Pokud se na vedoucí pracovní místo na dobu neurčitou ustanovuje zaměstnanec, který v pracovním poměru u zaměstnavatele již je, mění se dnem ustanovení druh vykonávané práce dohodnutý v pracovní smlouvě, a to písemnou dohodou o změně pracovní smlouvy. V tomto případě nelze sjednat zkušební dobu.

5. Pokud se vedoucí zaměstnanec ve funkci neosvědčí, lze mu dát výpověď při dodržení příslušných ustanovení zákoníku práce (§ 50 až 52, 61) nebo se s ním dohodnout na změně pracovní smlouvy. Je-li zaměstnanec dosud ve zkušební době, lze s ním zrušit pracovní poměr bez udání důvodů (§ 66 zákoníku práce). Pokud byla s vedoucím zaměstnancem dohodnuta možnost odvolání z vedoucího pracovního místa, za současně sjednané podmínky, že se může vedoucího pracovního místa vzdát, může zaměstnavatel zaměstnance z pracovního místa odvolat.

 

6. Výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem následujícím po doručení odvolání nebo vzdání se tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se pracovního místa uveden den pozdější. Se zaměstnancem lze při změně pracovní smlouvy ve sjednaném druhu práce dohodnout den, od kterého se změna pracovní smlouvy sjednává. Je-li zaměstnanci dána výpověď z pracovního poměru, nebo dá výpověď sám, nebo je sjednána dohoda o skončení pracovního poměru, postupuje se shodně bez jakýchkoliv výjimek jako u ostatních zaměstnanců.

 

7.Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže však nemá zaměstnavatel pro zaměstnance takovou práci nebo ji zaměstnanec odmítne, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 ZP a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) ZP. Odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách mu však náleží pouze pro případ, že s ním byl rozvázán pracovní poměr po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny. Odstupné zaměstnanci nenáleží, pokud byl z vedoucího pracovního místa odvolán z jiných důvodů než zrušení konkrétního pracovního místa anebo pokud se sám pracovního místa vzdal.

 

8. Uzavření dohody o zdržení se výkonu shodné výdělečné činnosti s činností zaměstnavatele (konkurenční doložka - § 310 zákoníku práce) navrhuje ................................... (kdo) a uzavírá ....................... (statutární orgán, zaměstnavatel - fyzická osoba). Pro její sjednání platí stejná pravidla jako pro ostatní zaměstnance upravená v § 310 ZP, konkretizovaná .................(kde, např. v pracovním řádu). Sjednaná smluvní pokuta musí být úměrná rozsahu možného konkurenčního jednání zaměstnance.

 

9. Odměňování vedoucího zaměstnance se řídí dohodou o poskytování smluvní mzdy (lze použít i jiný název, např. manažerská smlouva), kterou s tímto zaměstnancem uzavře v souladu se mzdovým řádem - kolektivní smlouvou ..................... (kdo, zpravidla ten, kdo zaměstnance ustanovil na pracovní místo).

 

10. Veškerá opatření podle těchto pravidel musí být prováděna v souladu s ustanovením antidiskriminačního zákona (č. 198/2009 Sb.).

 

11. Tato pravidla vstupují v účinnost dnem ........................ K jejich změně nebo zrušení je oprávněn ......... (kdo) po projednání s odborovou organizací, nikoli však se zpětnou účinností .

 

 

V ............................. dne .......................................

 

............................................................

zaměstnavatel (oprávněný orgán)

 

 

Komentář:

 

V podnikatelské sféře (přesněji uvedeno u jiného zaměstnavatele než uvedeného v § 33 odst. 3 ZP) nelze pracovní poměr zaměstnance založit jmenováním, a nelze jej proto na vedoucí pracovní místo jmenovat. Založit pracovní poměr jmenováním lze pouze v případech stanovených zvláštními právními předpisy (např. zák. č. 77/1997 Sb., o státním podniku) anebo na vedoucí pracovní místa u zaměstnavatelů výslovně uvedených v § 33 odst. 3 ZP U zaměstnavatelů podnikatelského typu (nejčastěji společnost s ručeným omezeným nebo akciová společnost) se pracovní poměry všech zaměstnanců zakládají od účinnosti nového zákoníku práce, tj. 1. 1. 2007, výhradně pracovní smlouvou.

 

U těchto zaměstnavatelů je však možné podle § 73 odst. 2 ZP, dohodnout s vedoucím zaměstnancem možnost jeho odvolání z pracovního místa, je-li současně dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může tohoto místa vzdát. Je-li sjednána možnost odvolání a vzdání se, jsou možnosti rychlého ukončení výkonu vedoucího pracovního místa pro obě smluvní strany prakticky shodné s postupem upraveným u pracovních míst přímo ze zákona obsazovaných jmenováním. Definice vedoucího zaměstnance je uvedena v § 11 ZP a rozumí se jím zaměstnanec, který je na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněn stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

 

Při výčtu vedoucích pracovních míst, do nichž jsou zaměstnanci vybíráni a ustanovováni, postupují zaměstnavatelé podle svých potřeb daných zejména organizační strukturou firmy, a to při dodržení uvedených ustanovení § 73 odst. 3 a § 11. Zaměstnanec se ustanovuje na vedoucí místo zásadně na dobu neurčitou, neboť jednak během zkušební doby s ním lze kdykoli rozvázat pracovní poměr i bez udání důvodů, jednak jej lze odvolat, pokud to s ním dohodnuto za

Nahrávám...
Nahrávám...