5.3.3 Průměrný výdělek
Ing. Růžena Klímová
Průměrný výdělek musí svým zaměstnancům vypočítávat každý zaměstnavatel pro účely náhrady mzdy (překážky na straně zaměstnavatele i zaměstnance), pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, pro účely poskytování mzdových příplatků, při odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání, pro stanovení výše odstupného, pro výpočet náhrady škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli, zejména schodku na hodnotách svěřených zaměstnanci k vyúčtování, a v dalších případech. Pro účely podpory v nezaměstnanosti se používá čistý průměrný výdělek, který je odvozen z hrubého měsíčního průměrného výdělku.
Způsob výpočtu průměrného výdělku stanoví § 351 až § 362 a § 271m ZP. Podle těchto ustanovení se průměrný výdělek zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu (§ 353) a jen, stanoví-li tak zvláštní předpis, jako čistý průměrný výdělek (§ 356 odst. 3). Pro výpočet průměrného výdělku platí tento postup:
-
základem pro výpočet je hrubá mzda dosažená zaměstnancem v rozhodném období za odpracovanou dobu,
-
dochází-li k zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta (viz § 353 odst. 3 ZP) (přichází v úvahu, kdy za práci přesčas je po dohodě se zaměstnancem poskytováno náhradní volno, které nakonec zaměstnavatel z provozních důvodů poskytnout nemůže),
-
rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí (popřípadě jeho část), za něž se zjišťuje dosažený výdělek,
-
průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období,
-
část kalendářního čtvrtletí se používá jen při vzniku pracovního poměru v tomto čtvrtletí,
-
při odpracování méně než 21 dnů v rozhodném období se použije pravděpodobný výdělek,
-
při použití konta pracovní doby je rozhodným obdobím 12 měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období (které činí nejvýše 26 týdnů, a je-li to sjednáno v kolektivní smlouvě, nejvýše 52 týdnů),
-
při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání se použijí dvě rozhodná období (předchozí čtvrtletí a předchozí kalendářní rok) a výhodnější průměrný výdělek se použije pro odškodnění,
-
základní způsob zjišťování průměrného výdělku se stanoví jako hodinový,
-
je-li vyplácena odměna za delší časové období, než je kalendářní čtvrtletí, je nutné použít stanovený způsob zápočtu této odměny do průměrného výdělku,
-
průměrný výdělek nesmí být nižší než minimální mzda nebo příslušná úroveň zaručené mzdy,
-
stanovený způsob výpočtu průměrného výdělku platí i pro odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr s tím, že je-li sjednáno zúčtování odměny z dohody až po vykonání celého úkolu, je rozhodným obdobím celá doba, na kterou je dohoda uzavřena,
-
při souběhu více zaměstnání, ať u téhož nebo u jiného zaměstnavatele, se zjišťuje průměrný výdělek samostatně.
Příklad 1:
Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dne 15. 11. a do konce roku odpracuje 192 hodin v rámci 24 pracovních dnů. Výše mzdy bez náhrad činí za celé období 26 500 Kč.
Průměrný hodinový výdělek k 1. 1. následujícího roku = 26 500 : 192 = 138,02 Kč.
Příklad 2:
Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. června a v září mu byl určen nástup na dovolenou. Potřeba zjistit jeho průměrný výdělek tedy vznikla k 1. září, takže rozhodným obdobím je druhé čtvrtletí. V tomto čtvrtletí však byl zaměstnán jen v červnu, kdy dosáhl hrubé mzdy 25 000 Kč při odpracování 168 hodin v rámci 21 směn, jeho průměrný hodinový výdělek tedy činí 148,81 Kč (25 000 : 168). Pokud by tomuto zaměstnanci byl určen nástup na dovolenou až v říjnu, bylo by rozhodným obdobím třetí čtvrtletí.
Příklad 3:
Zaměstnavatel rozhodl o uplatnění konta pracovní doby na dobu 26 týdnů s účinností od 1. 3.
Pro stanovení výše stálé mzdy jednotlivých zaměstnanců bude rozhodným obdobím doba od 1. 3. předchozího roku do 28. 2. (příp. do 29. 2.) běžného roku.
Příklad 4:
Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána na dobu od 1. 1. do 31. 5. s výší měsíční odměny 15 000 Kč a rozsahem pracovní doby 20 hodin týdně. V jednotlivých měsících bylo odpracováno a vyplaceno:
K 31. 5. bude potřeba zjistit průměrný hodinový výdělek. Ten bude vypočten z rozhodného období I. čtvrtletí kalendářního roku.
Výpočet: 15 000 × 3 : 248 = 181,45 Kč/hod.
Příklad 5:
Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána stejně jako v předchozím příkladu na dobu od 1. 1. do 31. 5. Se zaměstnancem však byla sjednána jednorázová odměna ve výši 75 000 Kč.
Průměrný výdělek k 31. 5. bude vypočten z rozhodného období od 1. 1. do 31. 5. a bude činit:
75 000 : 412 = 182,04 Kč/hod.
Rozdíl mezi průměrnými hodinovými výdělky v tomto a předchozím příkladu (182,04 – 181,45 = 0,59 Kč) je způsoben různou délkou rozhodného období v důsledku jiné splatnosti odměny.
Příklad 6 – náhrada mzdy za dovolenou:
Zaměstnanec, který byl v pracovním poměru po celé předchozí čtvrtletí, odpracoval 501,5 hodiny včetně práce přesčas, dovolenou čerpal ve výši 4 dnů, 1 den měl omluvené neplacené volno. Za odpracovanou dobu dostal mzdu ve výši 69 920 Kč a náhrada mzdy za dovolenou činila 3 780 Kč.
Výpočet průměrného hodinového výdělku:
69 920 : 501,5 = 139,42 Kč/hod.
Příklad 7 – mzda za práci přesčas:
Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou a odpracoval v březnu kalendářního roku práci přesčas v rozsahu 32 hodin, přičemž souhlasil s poskytnutím náhradního volna. Z provozních důvodů však nebylo možné náhradní volno poskytnout, a tak byl zaměstnavatel povinen za práci přesčas poskytnout mzdu včetně příplatku za práci přesčas do tří měsíců po vykonání práce přesčas, pokud se se zaměstnancem nedohodl jinak,…
