Technické zhodnocení a opravy
Ing. Jan Ambrož
Tento článek je věnován frekventovanému tématu, kterým je posouzení, zda se jedná o technické zhodnocení nebo opravu konkrétního majetku. Navazujeme úzce na články
Technické zhodnocení a doplňující Technické zhodnocení pronajatého majetku.
NahoruPrávní úprava
V textu se budeme nejvíce odvolávat na následující předpisy:
-
§ 33 ZDP obsahující definice pro technické zhodnocení (TZ)
-
§ 47 PVZÚ, v níž se popisují pojmy technické zhodnocení, oprava a údržba, a
-
§ 78da ZDPH pro testování tzv. významných oprav.
Dalším zdrojem je například Pokyn D-22, byť se jedná "jen" o publikovaný názor Finanční správy, který je staršího data (použitelný od roku 2014).
Nahoru
Postupně se seznámíme s teorií, základními pojmy (první část), následují konkrétní příklady, spojení teorie s praxí (druhá kapitola). Doplňující poznámky k účetnictví a dani z přidané hodnoty naleznete v části třetí a čtvrté.
Nahoru1. ZÁKLADNÍ POJMY
Musíme důsledně u každého jednotlivého případu rozlišovat, zda se jedná o:
-
Technické zhodnocení, neboť jde o situaci, při níž dochází ke zvýšení účetní (daňové) hodnoty dotčeného aktiva (majetku) a s tím souvisejícími dopady pro daň z příjmů.
-
Opravu (nebo údržbu), které nevstupují do aktiv, protože jsou jednorázovou výdajovou (nákladovou) položkou, tj. přímo snižující základ daně z příjmů.
NahoruDefinice TZ
U technického zhodnocení existují výkladové problémy, neboť obsahu pojmu, jak vysvětlujeme v kapitole druhé, je uveden:
-
v § 33 ZDP, ale také
-
v § 47 PVZÚ.
Je proto logické, že v praxi může docházet ke kolizi mezi těmito normami, navíc účetní předpisy jsou benevolentnější a finanční kritérium (limit) si stanoví sama účetní jednotka podle svého uvážení.
NahoruNovela 2021
V tomto textu nerozebíráme zvlášť novinku, zvýšení limitu pro daň z příjmů u technického zhodnocení na částku 80 000 Kč (s případnou retroaktivitou), výklad naleznete v článku Technické zhodnocení.
NahoruDefinice opravy
Pro posouzení, co je opravou nebo údržbou, používáme definice z § 47 PVZÚ.
To znamená, že daň z příjmů by měla v plné míře respektovat obsah těchto pojmů (!), neboť si je sama nedefinuje.
To platí pro daň z přidané hodnoty (část čtvrtá).
NahoruNeúčtující FO
Doporučujeme, aby také fyzická osoba, která není účetní jednotkou, třeba s příjmy z nájmu podle § 9 ZDP, při posuzování oprav a údržby využila pojmy z účetních předpisů.
NahoruPoplatník
Doplníme si, že v zásadě nejsou rozdíly mezi poplatníky daně z příjmů fyzických a právnických osob. Výjimkou je například zohlednění vynaložených výdajů na technické zhodnocení a opravy (i údržby) poplatníkem daně z příjmů fyzických osob u ostatních příjmů při prodeji nemovité nebo jiné věci podle § 10 odst. 5 ZDP.
Nahoru2. TEORIE A PRAXE
Kapitolu si rozdělíme do čtyř částí, nejdříve se budeme věnovat opravám a údržbě (2.1), dále technickému zhodnocení (2.2) a krátce nehmotnému majetku (2.3). Možnost závazného posouzení komentujeme stručně v části 2.4.
Nahoru2.1 Oprava a údržba
Musíme v praxi vycházet z teoretického základu, který nalezneme v účetních předpisech.
NahoruVyhláška
Podle § 47 odst. 2 písm. a) PVZÚ se opravou:
JAK si pro praxi vysvětlit teoretickou definici?
Mělo by být zcela zřejmé, že se "opravuje" opotřebený/poškozený majetek a záměr je jednoznačný:
JAK tohoto cíle dosáhneme?
Není a nemůže být rozhodující, jaké technické prostředky se použijí. V praxi se běžně hovoří o postupu:
Stále se zkoumá u jednotlivých případů, zda nedochází k technickému zhodnocení. Zde by se nemělo zapomínat na klíčové posouzení výchozího stavu:
NahoruDefinice pro údržbu
Nahlédneme ještě jednou do účetní vyhlášky, údržbou se rozumí "...soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady.",
NahoruStav před opravou
Zdůrazňujeme kontrolu stavu předmětu opravy (a údržby), v němž se předmět opravy nacházel. Není reálné, aby i pečlivá údržba zabránila "opotřebení", zde fyzické, protože se jedná o přirozený vliv používání daného majetku.
Ten může být samozřejmě i "poškozen" a následně si vyžaduje opravu – pro naše daňové testování není v zásadě rozhodující, jak k němu došlo (případně se zohledněním problematiky škod, resp. jejich náhrad).
Teoretický výklad si doplníme o několik příkladů z praxe. Většinou se jedná o zajištění provozuschopného stavu.
Výrobní technologie firmy Alfa není morálně zastaralá, ale některé součásti (díly) jsou vskutku opotřebené, laicky bychom jejich stav nazvali i "poškozené". Opravou se technologie uvede do "...předchozího provozuschopného stavu...".
Firma Alfa řeší značné fyzické opotřebení jednoho z dílů výrobní technologie. Mohli bychom hovořit o pořízení zcela nové části hmotného majetku, ale na základě výše uvedených teoretických principů se jedná o opravu zajištěnou výměnou staré části za novou.
NahoruBezpečnost a další kritéria
Ve výkladu nesmíme zapomenout na zásadní podmínku, v mnoha případech opravou také zabezpečujeme ochranu zdraví, konkrétně splnění bezpečnostních a jiných technických norem. Jsou podmínkou pro užívání majetku, aby byly opět "v provozuschopném stavu".
Časté spory mezi poplatníkem a správou daní vyplývají z nepochopení. Výkon například výrobní technologie je vyšší než před opravou, kdy byl sice "v provozuschopném stavu", ale nikoliv ve stavu "předchozím", kdy byl plně funkční...
NahoruZáměna materiálu
K tomuto tématu se vrátíme v části 2.2, neboť jde o text z Pokynu D-22 pro situace, kdy nedochází k technickému zhodnocení, tudíž lze zásah do majetku oprávněně klasifikovat jako opravu.
NahoruÚdržba
Provádí-li poplatník údržbu, zpravidla nejsou žádné výkladové problémy a jedná se skutečně o běžné provozní výdaje (náklady).
V praxi se nejčastěji setkáme například s různými službami zajišťujících ochranu majetku, nátěry, sanace, drobné výměny materiálu atd.
Nahoru"Jiné opravy"
Doplníme si výklad o jiný, i když méně častý případ.
Omylem by bylo považovat za provozní výdaj (náklad) případy, kdy evidujeme nedokončenou investici, u níž došlo k poškození. Takový zásah, provedený před jejím uvedením do užívání, se stává součástí ocenění této investice a následně vstupní (pořizovací) ceny dotčeného majetku.
NahoruRezerva na opravy hmotného majetku
Klasifikace oprav je klíčová pro tvorbu zákonné (daňové) rezervy na opravy hmotného majetku, kterou lze tvořit pouze na opravy, nikoliv na údržbu nebo technické zhodnocení.
NahoruVýznamné opravy
Tomuto pojmu, důležitému pro daň z přidané hodnoty, se věnujeme ve čtvrté kapitole.
Nahoru2.2 Technické zhodnocení
Na rozdíl od oprav nebo údržby se stává provedené technické zhodnocení součástí aktiv, což ovlivní i daňové dopady, základ daně z příjmů, ale též daň z přidané hodnoty. Aby bylo možné správně posoudit rozdíl mezi opravou a technickým zhodnocením, musíme si nejdříve krátce vysvětlit, co je technickým zhodnocením (podrobný výklad je ve stejnojmenném článku).
NahoruDefinice ZDP
Podle § 33 ZDP se jedná vždy o:
-
"výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu 80 000 Kč."
Zvýšený limit, ze 40 000 Kč na 80 000 Kč, může poplatník využít také u technického zhodnocení hmotného majetku provedeného 1. ledna 2020 a později.
Nebo se poplatník rozhodne sám zařadit do této kategorie i položky s nižší hodnotou (§ 33 odst. 1 ZDP).
Společnost Alfa provedla v roce 2021 technické zhodnocení serveru. Náklady na server byly 70 000 Kč a podle rozhodnutí…