6 Účtování mzdových případů
Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům mimo mzdu také celou řadu dalších plnění, které musí správně daňově posoudit a také zaúčtovat. V dalším textu uvádíme základní souvztažnosti, které lze použít při účtování o případech souvisejících se zaměstnanci. Některá zajímavá plnění si znázorníme také na příkladech.
Při účtování je potřebné vést analytickou evidenci minimálně k účtu 336 – Zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění (jak je uvedeno v tabulce), protože pojistné je placeno dvěma institucím (OSSZ a zdravotní pojišťovně). Zdravotní pojištění je většinou potřebné analyticky členit také podle příslušných pojišťoven. Vzniklé náklady z titulu předpisu hrubých mezd (521) a zákonného pojistného (524) jsou daňově účinné. Při uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě, kdy je sleva na dani vyšší než záloha na daň, je zaměstnanci vyplacen daňový bonus. Daňový bonus se účtuje jako pohledávka vůči správci daně a zvýšení dluhu k zaměstnanci.
Srážky, které zaměstnavatel provádí ze mzdy, snižují jeho dluh vůči zaměstnanci (331) a v této souvislosti vzniká nový dluh k instituci nebo osobě, v jejíž prospěch je nutné srážku odvést (379).
Zaměstnavatel má právo požadovat po tom, pro koho byl jeho zaměstnanec uvolněn, náhradu mzdy (refundaci). Jde o náhradu mzdy, kterou zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci a odvody pojistného za zaměstnavatele, i když zaměstnanec po dobu uvolnění nepracoval a zaměstnavatel mu poskytl pracovní volno s náhradou mzdy.
IV. Náhrada za škodu způsobenou zaměstnancem (manko, škoda)
Aktivní účet 335 – Pohledávky za zaměstnancem lze mimo předpisu náhrady za škodu využít také k vyúčtování záloh vyplacených zaměstnancům např. na nákup materiálu, zboží pro zaměstnavatele apod.
V. Nárok zaměstnance na náhradu škody
Obecně lze konstatovat, že pokud zaměstnanci vznikne v souvislosti s výkonem práce škoda, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci tuto škodu nahradit. Podmínkou je, aby zaměstnanec dodržel pokyny zaměstnavatele, bezpečnost práce, nebyl pod vlivem alkoholu apod.
Odstupné je součástí mzdových nákladů a z toho důvodu bude účtováno na straně MD účtové skupiny 52 – Osobní náklady souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi.
VII. Odměny společníků, jednatelů a členů orgánů právnické osoby
VIII. Dotace na mzdu z úřadu práce
V této oblasti je nejproblematičtější správné posouzení období, do kterého se má o poskytnutí dotace účtovat. Rozhodující je okamžik, kdy je schvalování dotace v takové fázi, kdy její poskytnutí je nezpochybnitelné.
IX. Naturální mzda (formou poskytnutí vnitropodnikové služby)
Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou, že část mzdy zaměstnance nebude hrazena v penězích, ale např. formou poskytnutí dohodnuté služby, je možné pro účtování zvolit postup, kdy je částka naturální mzdy do mzdových nákladů aktivována prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace (v tomto případě bude účtováno o snížení nákladů ve prospěch uvedeného účtu). Vždy je však nutné, aby zaměstnanec obdržel mzdu také v penězích, a to alespoň ve výši minimální mzdy.
X. Zaměstnanecké benefity
Zaměstnavatel může poskytovat zaměstnanecké benefity na vrub nákladů, čerpáním z fondu nebo ze zisku po jeho zdanění.
Účtování zaměstnaneckých benefitů na vrub nákladů
Příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnance poskytnutý formou stravenky je jedním z nejrozšířenějších benefitů. Toto nepeněžní plnění je u zaměstnance v plné výši osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti. Z hlediska zaměstnavatele je limit pro daňovou účinnost stanoven v ust. § 24 odst. 2 písm. j) ZDP.
Čerpání ze sociálního fondu
XI. Účtování o cestovních náhradách
Základní souvztažnosti