Vnitřní platový předpis

Zaměstnavatel ........................................................ (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)

zastoupený .................................

vydává tímto podle § 305 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále "ZP“) tento platový předpis

Tento vnitřní platový předpis upravuje poskytování platu zaměstnanců konajících pro zaměstnavatele práci v pracovním poměru. Na odměňování zaměstnanců, kteří konají práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, se tento platový předpis vztahuje pouze, je-li to výslovně tímto předpisem uvedeno.

1. Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci plat. Pokud zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, přísluší mu v případech stanovených právními předpisy náhrada platu, případně jsou mu poskytovány dávky nemocenského pojištění.

2. Platem se pro účely tohoto předpisu rozumí peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za výkon práce. Za plat se nepovažují peněžitá plnění poskytovaná z jiného důvodu než je výkon práce, např. náhrady platu poskytované při překážkách v práci, cestovní náhrady poskytované při pracovních cestách a cestách mimo pravidelné pracoviště, odměny za pracovní pohotovost podle § 140 ZP, odstupné poskytované při skončení pracovního poměru.

1. Za výkon práce přísluší zaměstnanci plat za podmínek stanovených v § 122 až 136 ZP, prováděcích právních předpisů a tohoto vnitřního předpisu. Zaměstnanci přísluší platový tarif a zákoníkem práce stanovené příplatky.

2. Zaměstnavatel určuje zaměstnancům platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zaměstnanec zařazen. Zaměstnavatel určuje zaměstnancům platové tarify podle platové tabulky obsažené v příloze nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Pro rok 2022 jsou platové tabulky upraveny nařízení vlády č. 531/2021 Sb.

3. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Rozhodující pro zařazení zaměstnance do platové třídy jsou nejnáročnější práce, které zaměstnanec v rámci sjednaného druhu práce vykonává.

4. Zaměstnavatel zařadí vedoucího zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává.

5. Při zařazování prací do platových tříd postupuje zaměstnavatel podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

6. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně podle doby započitatelné praxe. Při zohledňování započitatelné praxe a zařazování zaměstnanců do platových stupňů postupuje zaměstnavatel podle ustanovení § 4 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

1. Plat zaměstnavatel určí zaměstnancům v písemném platovém výměru. V platovém výměru uvede zaměstnavatel údaje o platové třídě a platovém stupni, do nichž je zaměstnanec zařazen, a o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složkách platu. Platový výměr bude zaměstnanci vydán nejpozději v den nástupu do práce.

2. Případné změny platového výměru budou zaměstnanci písemně oznámeny nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnost. Součástí změny platového výměru bude vždy písemné odůvodnění změny skutečností uvedených v platovém výměru.

3. Platový výměr i změnu platového výměru učiní zaměstnavatel vždy písemně a doručí zaměstnanci do vlastních rukou. Platový výměr i změna platového výměru bude vyhotovena dvojmo. Jedno vyhotovení bude předáno zaměstnanci a druhé zařadí zaměstnavatel do osobního spisu zaměstnance.

1. Vedoucímu zaměstnanci přísluší příplatek za vedení, a to podle stupně řízení a náročnosti řídící práce. Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

2. Výši příplatku určuje zaměstnavatel v rámci rozpětí stanoveného podle stupně řízení v § 124 odst. 3 ZP. Při určení výše v rámci stanoveného rozpětí přihlédne zaměstnavatel zejména k velikosti řízeného útvaru a náročnosti řídící práce. Výše příplatku za vedení se uvádí v platovém výměru.

3. Příplatek za vedení přísluší také:

a) zástupci vedoucího zaměstnance, který trvale zastupuje vedoucího zaměstnance v plném rozsahu jeho řídící činnosti, je-li toto zastupování u zaměstnavatele upraveno zvláštním právním předpisem nebo organizačním předpisem, a to v rámci rozpětí příplatku za vedení stanoveného pro nejbližší nižší stupeň řízení, než přísluší zastupovanému vedoucímu zaměstnanci,

b) zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení v plném rozsahu jeho řídící činnosti po dobu delší než 4 týdny a zastupování není součástí jeho povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, a to od prvého dne zastupování. Příplatek přísluší za stejných podmínek stanovených pro zastupovaného vedoucího zaměstnance.

4. Zaměstnanci, který není vedoucím zaměstnancem, avšak je podle organizačního předpisu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, přísluší podle náročnosti řídící práce příplatek za vedení v rámci rozpětí 5 až 15 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

1. Za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnancům část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku nebo ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu.

2. Na návrh zaměstnance nebo zaměstnavatele může být dohodnuto, že zaměstnanci bude místo dosaženého platu a příplatku poskytnuto za práci přesčas náhradní volno v rozsahu práce konané přesčas. Za dobu náhradního volna se zaměstnanci plat nekrátí. Dohoda o poskytnutí náhradního volna nemusí být písemná.

3. Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení podle § 124 ZP, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti, za kterou je zaměstnavatel povinen plat nebo náhradní volno poskytnout. V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

4. Jestliže zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního příplatku, zvláštního příplatku, příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za práci přesčas.

5. Prací přesčas se rozumí práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu, těmto zaměstnancům však práci přesčas nelze nařídit. Nařízení práce přesčas a její rozsah je upraven § 93 ZP.

1. Za práci ve svátek poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Dohoda o poskytnutí náhradního volna nemusí být písemná. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.

2. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí.

1. Zaměstnanci přísluší za práci ve ztíženém pracovním prostředí příplatek. Ztíženým pracovním prostředím je pracovní prostředí stanovené § 6 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2. Výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí 500 až 1 800 Kč měsíčně. Výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí určí zaměstnanci zaměstnavatel podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů. Výše příplatku se uvádí v platovém výměru.

1. Zaměstnanci, který vykonává práci v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy, přísluší zvláštní příplatek.

2. Zvláštní příplatek určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí příplatku stanoveného pro příslušnou skupinu prací. Rozdělení prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek do skupin stanoví příloha č. 5 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3. Výše zvláštního příplatku činí měsíčně ve skupině:

Zaměstnanci přísluší pouze jeden zvláštní příplatek ve skupinách I. až V., s výjimkou zvláštního příplatku za práce vykonávané střídavě v různých směnách v rámci dvousměnného provozního režimu (skupina I. bod 1 přílohy č. 5) nebo za práce vykonávané střídavě v různých směnách v rámci třísměnného nebo nepřetržitého provozního režimu (skupina II. bod 1 přílohy č. 5).

4. Výši zvláštního příplatku určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí, které je při splnění stanovených podmínek pro zaměstnance nejvýhodnější. Právo na zvláštní příplatek za práce vykonávané střídavě v různých směnách v rámci dvousměnného provozního režimu (skupina I. bod 1 přílohy č. 5) nebo za práce vykonávané střídavě v různých směnách v rámci třísměnného nebo nepřetržitého provozního režimu (skupina II. bod 1 přílohy č. 5) a jeho výše se posoudí samostatně. Výše příplatku se uvádí v platovém výměru.

1. Zaměstnavatel může zaměstnancům, kteří dlouhodobě dosahují velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, přiznat osobní příplatek až do výše 50 % platového…