2.5.3
Vnitřní předpis zaměstnavatele o práci přesčas a o pracovní pohotovosti
JUDr. Věra Bognárová
Vnitřní předpis zaměstnavatele o práci přesčas a o pracovní pohotovosti
Zaměstnavatel .......................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)
zastoupený ..........................
vydávám tento
vnitřní předpis o práci přesčas a o pracovní pohotovosti.
1. Práci přesčas je oprávněn zaměstnanci nařídit nebo povolit .............(uvést příslušného vedoucího zaměstnance – např. přímý nadřízený, náměstek ředitele apod.).
2. Nařízená práce přesčas u jednotlivých zaměstnanců nesmí činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.
3. Dohodnutá práce přesčas může u jednotlivých zaměstnanců činit nejvýše......hodin v kalendářním roce (max. 266 hodin v případě, že kolektivní smlouva stanoví vyrovnávací období v maximálně možném rozsahu 52 týdnů).
4. Celkový rozsah práce přesčas (nařízené i dohodnuté) nesmí v průměru činit více než 8 hodin týdně a nesmí přesáhnout.......hodin v kalendářním roce (max. 416 hodin).
5. Vyrovnávací období, ve kterém práce přesčas nesmí překročit v průměru 8 hodin týdně, může činit ...........(nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, jen na základě kolektivní smlouvy nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích).
6. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnují práce přesčas, za které bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
7. Pracovní pohotovost je se zaměstnancem oprávněn dohodnout ...........(uvést příslušného vedoucího zaměstnance - např. přímý nadřízený, náměstek ředitele apod.).
8. Pracovní pohotovost v rámci dohodnuté pracovní pohotovosti je zaměstnanci oprávněn nařídit ..........(uvést příslušného vedoucího zaměstnance).
Tato směrnice nabývá účinnosti dnem ............................
....................................
razítko zaměstnavatele
a podpis oprávněného zástupce
Komentář:
PRÁCE PŘESČAS
Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu (je-li např. stanovená pracovní doba 40 hodin týdně a zaměstnanec, který má sjednánu kratší pracovní dobu na 36 hodin týdně, odpracuje se souhlasem zaměstnavatele v konkrétním týdnu o 5 hodin více, tedy 41 hodin, odpracuje pouze 1 hodinu práce přesčas). Zaměstnancům s kratší pracovní dobou nelze práci přesčas nařídit. Práci přesčas zaměstnavatel může nařídit jen ve výjimečných případech, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě i na dny pracovního klidu.
Podle § 93 ZP nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tento rozsah lze konat práci přesčas jen na základě dohody se zaměstnancem. Celkový rozsah přesčasové práce však nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně. V praxi to znamená, že celkový rozsah přesčasové práce (nařízené i dohodnuté) může být nejvýše 416 hodin v kalendářním roce (52 týdnů v roce x 8 hodin) a rozsah dohodnuté práce přesčas může být nejvýše 266 hodin v kalendářním roce (416 hodin – 150 hodin). V kolektivní smlouvě lze stanovit nižší rozsah práce přesčas, k jejímuž výkonu dá souhlas zaměstnanec, než stanoví zákon (např. 200 hodin, 100 hodin apod.).
Období, ve kterém práce přesčas nesmí v průměru překročit 8 hodin týdně, může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.
Do počtu nejvýše přípustné práce…
