2020.4.2
Vyhněme se chybám při zpracování daňového přiznání FO za rok 2019 – 2. část – dokončení
Ing. Ivan Macháček
První část článku naleznete zde: Vyhněme se chybám při zpracování daňového přiznání FO za rok 2019 1. část
NahoruNesprávné uplatnění výdajů u různých druhů příjmů
Pokud poplatník hodlá uplatnit paušální výdaje procentem z příjmů u jednoho druhu z příjmů dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP, musí podle pokynu GFŘ č. D-6 k § 7 odst. 7 ZDP uplatnit paušální výdaje ke všem druhům příjmů, které má podle § 7 odst. 1 písm. a) až písm. c) a odst. 2 ZDP, které tvoří jeden dílčí základ daně, s výjimkou uvedenou v § 12 ZDP.
Příklad 7.
Stomatolog kromě výkonu soukromé lékařské praxe současně publikuje v odborných lékařských časopisech. Za zdaňovací období 2019 dosáhne následující daňové příjmy a výdaje:
V částce prokazatelných výdajů k příjmům z lékařské praxe jsou zahrnuty i částky vynaložené na mzdu a pojistné na sociální a zdravotní pojištění povinně hrazené za zaměstnanou sestru zaplacené lékařem ve zdaňovacím období roku 2019. S ohledem na výši dosažených výdajů poplatník hodlá uplatnit k provozování lékařské praxe prokazatelné výdaje a k příjmům z autorského práva paušální výdaje.
Úvaha lékaře je chybná. Způsob uplatňování výdajů poplatníka musí být u všech druhů příjmů dle § 7 stejný, protože se jedná o jeden dílčí základ daně. To znamená, že lze výdaje uplatňovat pro všechny příjmy dle § 7 buď v prokázané výši, anebo procentem z příjmů.
Pro poplatníka je výhodnější uplatnění výdajů procentem ze zdanitelných příjmů z obou druhů činností:
Paušální výdaje z provozování lékařské praxe činí:
960 000 Kč x 0,40 = 384 000 Kč
Paušální výdaje z příjmů z autorských práv činí:
440 000 Kč x 0,40 = 176 000 Kč
Daňově uznatelné výdaje celkem: 560 000 Kč
Základ daně činí:
1 400 000 Kč – 560 000 Kč = 840 000 Kč
V případě, že by poplatník uplatnil výdaje v prokazatelné výši, činil by jeho základ daně:
1 400 000 Kč – 475 000 Kč = 925 000 Kč
NahoruNesprávné zdanění příjmů z nájmu
Příjmy z nájmu hmotného movitého nebo nemovitého majetku můžeme zdaňovat podle několika ustanovení ZDP:
-
podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP, pokud jde o příjem z provozování volné živnosti na základě živnostenského oprávnění Pronájem a půjčování věcí movitých;
-
podle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP, pokud jde o nájem majetku zařazeného v obchodním majetku;
-
podle § 9 ZDP, pokud jde o nájem nemovitých věcí nebo bytů a dále pokud jde o nájem movitých věcí (kromě příležitostného nájmu movitých věcí) nezahrnutých do obchodního majetku;
-
podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, pokud jde o příležitostný nájem movitých věcí nezahrnutých v obchodním majetku.
Přitom platí, že příjmy z nájmu zdaňované dle § 7 ZDP po odpočtu výdajů (prokazatelných nebo paušálních), případně po úpravě dle § 5 a § 23 ZDP, jsou součástí vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální pojištění a příjmy z nájmu zdaňované dle § 7 ZDP po odpočtu výdajů (prokazatelných nebo paušálních) jsou součástí vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění. Příjmy z nájmu po odpočtu výdajů zdaňované dle § 9 a dle § 10 ZDP se do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění nezahrnují.
Příklad 8.
Podnikatel s příjmy ze živnostenského podnikání z důvodu nevyužití některých objektů zahrnutých v obchodním majetku pro své podnikání tyto objekty pronajímá. Za rok 2019 dosáhne z podnikání příjmy 2 100 000 a příjmy z nájmu ve výši 1 380 000 Kč, přičemž skutečné výdaje související s nájmem činí 480 000 Kč (odpisy, opravy). Poplatník v rámci podnikání vede dobrovolně účetnictví a uplatňuje paušální výdaje k příjmům z podnikání ve výši 60 % [do výše limitu 1 200 000 Kč dle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP]. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 hodlá poplatník uplatnit k příjmům z podnikání paušální výdaje a k příjmům z nájmu skutečné výdaje.
Postup poplatníka je v rozporu se zákonem o daních z příjmů. I když podnikatel uplatňuje k příjmům ze živnostenského podnikání paušální výdaje, má i nadále obchodní majetek z důvodu vedení účetnictví. Vzhledem k tomu, že příjmy ze živnostenského podnikání a z nájmu majetku zahrnutého do obchodního majetku jsou součástí jednoho dílčího základu daně dle § 7 ZDP, je nutno u obou druhů příjmů použít stejného způsobu uplatnění výdajů.
Poplatník uplatní v roce 2019 následující paušální výdaje v rámci § 7 ZDP:
Základ daně dle § 7 ZDP u poplatníka za zdaňovací období 2019 vychází při uplatnění paušálních výdajů:
(2 100 000 Kč – 1 200 000 Kč) + (1 380 000 Kč – 414 000 Kč) = 1 866 000 Kč
Poplatník musí v daňovém přiznání za rok 2019 uplatnit solidární zvýšení daně.
Řešením pro poplatníka by bylo vyřazení najímaných objektů z obchodního majetku. V tom případě by příjmy z nájmu byly zdaňovány dle § 9 ZDP, poplatník by k nim mohl uplatnit skutečné výdaje související s nájmem, které jsou vyšší než paušální výdaje. Poplatník by dále nemusel uplatnit solidární zvýšení daně a rovněž by základ daně dle § 9 ZDP nevcházel do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
NahoruNeřešení porušení podmínek pro uplatnění odpočtu na penzijní pojištění
V § 15 odst. 5 ZDP se uvádí, že pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k tomuto zániku došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých deseti letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření základ daně snížen.
Poznámka: Omezující lhůta "uplynulých deseti let" pro zdanění uplatněného odpočtu od základu daně v souvislosti s příspěvky poplatníka na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření, byla do § 15 odst. 5 ZDP začleněna zákonem č. 267/2014 Sb. s účinností od 1. 1. 2015. Do 31. 12. 2014 nebyla v zákonu o daních z příjmů tato lhůta dodanění uplatněného odpočtu počínaje rokem 2006 časově omezena.
Příklad 9.
Poplatník má od roku 2008…