Způsob vyplňování ELDP za roky 2014 až 2021

výdělečná činnost pojištěnce ke dni odesílání ELDP v průběhu daného kalendářního roku trvá (např. při odesílání ELDP na výzvu orgánů sociálního zabezpečení),

ELDP je odesílán po uzavření celého kalendářního roku a výdělečná činnost pojištěnce po 31. 12. u zaměstnavatele nadále trvá.

výdělečná činnost pojištěnce byla v průběhu daného kalendářního roku ukončena, nebo k jejímu ukončení došlo k 31. 12.,

končí účast na nemocenském pojištění v souvislosti s nástupem výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,

u konkrétního pojištěnce dochází ke skončení příslušnosti k českým právním předpisům (pojištěnec začne v rámci trvání tohoto výkonu činnosti podléhat právním předpisům jiného státu),

údaje o pojištění za daný kalendářní rok již byly v souvislosti s ukončením výdělečné činnosti odeslány a následně je vyplňován ELDP s údaji o dodatečném zúčtování příjmů započitatelných do vyměřovacího základu.

státních zaměstnanců,

soudců,

členů zastupitelstev územních samosprávných celků,

poslanců Poslanecké sněmovny PČR, senátorů Senátu PČR10,

členů vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů NKÚ, členy RRTV, finančního arbitra a jeho zástupce, veřejného ochránce práv a jeho zástupce, členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členů Rady Českého telekomunikačního úřadu, členů Národní rozpočtové rady, členů rady (předsedy) Energetického regulačního úřadu

fyzických osob neuvedených v § 5 písm. a) bodech 1 až 21 ZNP s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni,

pracovníků v pracovním vztahu podle cizích právních předpisů,

svědků v soudním a správním řízení, přípravném trestním řízení a osob podávajících vysvětlení na výzvu policejního orgánu [§ 10 odst. 3 písm. j) ZNP],

státní zástupci vykonávající v České republice funkci evropských pověřených žalobců.

jsou po skončení výdělečné činnosti dodatečně zúčtovány příjmy započitatelné  do vyměřovacího základu. Uvede se údaj:

pokud se jedná o zaměstnání malého rozsahu; podle ustanovení § 7 odst. 3 ZNP se příjem zúčtovaný po skončení doby zaměstnání malého rozsahu považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž toto zaměstnání skončilo,

při výkonu zaměstnání na základě dohody o provedení práce; podle ustanovení § 7a odst. 2 ZNP se příjem zúčtovaný po skončení dohody o provedení práce pro účely pojištění považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž toto zaměstnání skončilo.

do zaměstnání nastupuje pojištěnec, který již dovršil důchodový věk, případně, pojištěnec za trvání výdělečné činnosti dovršuje důchodový věk a jeho pojištění trvá i nadále. Doba pojištění od dovršení důchodového věku se vždy vykazuje uvedením údaje:

v údaji „Dny“ je třeba vykázat vyšší počet pojištěných dnů, než jaký by odpovídal počtu dnů trvání zaměstnání po odečtení dnů připadajících na měsíce označené znakem „X“. Uvede se údaj:

1. V – výjimka. Uvede se v případě, že:

   • pojištěnec v období do 30. 6. 2016 v průběhu kalendářního roku vykonával vojenskou službu v ozbrojenýchBUL silách ČR, a to pouze za situace, kdy pojištěnec vykonával vojenskou službu po část kalendářního měsíce a ve zbývající části kalendářního měsíce nesplnil ani jednu z podmínek § 11 odst. 2 ZDPo. V takovém případě nelze kalendářní dny, kdy nebyly splněny uvedené podmínky, hodnotit jako dobu důchodového pojištění a v tento měsíc je nutno (z důvodu nehodnocení části měsíce) označit znakem „X“.

   • ELDP je vyhotovován v návaznosti na ust. § 11 odst. 2 věty třetí ZDPo (neplatné skončení pracovněprávního vztahu) a je nutno řešit otázku hodnocení doby pojištění v kalendářním měsíci, v němž nabylo právní moci rozhodnutí soudu, jímž soud rozhodl, že uvedený vztah skončil neplatně nebo v němž byla uzavřena, po podání návrhu na určení neplatnosti skončení tohoto právního vztahu, mimosoudní dohoda (a pojištěnec v rámci tohoto měsíce nenastoupil do zaměstnání). V případě, že není splněna ani jedna z podmínek § 11 odst. 2 věty první ZDPo, nelze  v měsíci, v němž rozhodnutí soudu nabylo právní moci nebo v němž byla uzavřena mimosoudní dohoda, hodnotit jako dobu důchodového pojištění kalendářní dny ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu nebo ode dne uzavření mimosoudní dohody, a tento měsíc je nutno (z důvodu nehodnocení části měsíce) označit znakem „X“.

+ (znaménko plus)

+ (znaménko plus) – od roku 2014 se na této pozici vždy uvádí znaménko +.

(Vyplňování údaje S na třetí pozici trojmístného kódu připadalo v úvahu naposledy za období do 31. 12. 2013)

zaměstnání malého rozsahu (§ 7 ZNP) se do údaje „Od“ uvede den vzniku účasti na pojištění, tj. den nástupu do zaměstnání v případech, kdy ke vzniku účasti na pojištění došlo již v měsíci nástupu do zaměstnání. V případech, kdy účast na pojištění vzniká až v některém z následujících kalendářních měsíců po měsíci, kdy činnost byla započata, se uvede první den tohoto kalendářního měsíce.

zaměstnání konané na základě dohody o provedení práce (§ 7a ZNP) se do údaje „Od“ uvede den vzniku účasti na pojištění, tj. den, kdy začal konat sjednanou práci v případech, kdy ke vzniku účasti na pojištění došlo již v tomto měsíci. V případech, kdy účast na pojištění vzniká až v některém z následujících kalendářních měsíců po měsíci, kdy začal konat sjednanou práci, se uvede první den tohoto kalendářního měsíce.

u osob, které vykonávají zaměstnání malého rozsahu,

u osob, které vykonávají zaměstnání na základě dohody o provedení práce.

v období do 30. 6. 2016 po část měsíce vykonávána vojenská služba,

po část měsíce trvaly omluvné důvody a jedná se o zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce a zároveň v daném měsíci nebyla splněna podmínka dosažení rozhodného příjmu. Přichází v úvahu v situaci, kdy pracovní neschopnost započala v měsíci, v němž byla splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění a dočasná pracovní neschopnost pokračuje do následujícího měsíce (následujících měsíců) a v kalendářním měsíci, kdy pracovní neschopnost skončí, není splněna podmínka dosažení rozhodného příjmu,

v případě aplikace ust. § 11 odst. 2 ZDPo věty třetí (neplatné skončení pracovněprávního vztahu).

doba dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, a doba karantény. Skutečnost, že po určitou dobu dojde k případnému omezení nároku na výplatu dávky, nemá na vykázání doby dočasné pracovní neschopnosti, karantény do vyloučených dob vliv,

doba, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti (nejde-li o osoby, které nemají podle § 39 odst. 5 ZNP nárok na ošetřovné), nejvýše však prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči alespoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku a v období mimořádného opatření při epidemii od 11. 3. 2020 do 30. 6. 2020 a v období od 14. 10. 2020 nejpozději do 30. 6. 2021 dny, ve kterých trvala potřeba ošetřování z důvodu uzavření školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo školy, jejímž je žákem (v období od 11. 3. 2020 do 30. 6. 2020 též o dítě nad 10 let věku, které nedovršilo 13 let věku) a též zařízení určené pro péči o osoby (nad 10 let věku), které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách. Pokud dojde k vystřídání v průběhu ošetřování, zaměstnavatel prvního ošetřujícího vykáže dobu ošetřování podle počtu dnů ošetřování, druhý zaměstnavatel pak v počtu dní zbývajících do 9 (16), neskončí-li potřeba ošetřování dříve (počet dnů „vyčerpaných“ prvním pečujícím bude patrný z průkazu „Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování/péče“). K vystřídání v průběhu ošetřování z důvodu mimořádných opatření při karanténě v období od 11. 3. 2020 do 30. 6 2020 a od 14. 10. 2020 do 30. 6. 2021 může docházet vícekrát (počet dnů péče je obsahem výkazu péče, který každý z pečujících předkládá samostatně),

doba před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu,

od 1. 2. 2018 doba, po kterou trvala podpůrčí doba u dávky otcovské poporodní péče (nárok na otcovskou náleží dle ust. § 38a zákona č. 187/2006 Sb. v období 6 týdnů ode dne narození dítěte, nebo více dětí, nebo ode dne převzetí dítěte nebo více dětí do péče, nahrazující péči rodičů, podpůrčí doba činí 1 týden),

od 1. 6. 2018 doba, po kterou trvala potřeba poskytování dlouhodobé péče (nárok na ošetřovné náleží dle ust. § 41e odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. nejdéle 90 kalendářních dnů).

v období do 30. 6. 2016 doba výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, pokud tato bude ve výjimečných případech přicházet v úvahu [§ 16 odst. 4 písm. d) ZDPo],

doba, po kterou podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohody uzavřené po podání návrhu na určení neplatnosti skončení tohoto právního vztahu nadále trval právní vztah zakládající účast na pojištění, pokud podle tohoto rozhodnutí nebo této dohody došlo k jeho skončení neplatně a pokud by jinak byla, kdyby nedošlo k neplatnému ukončení tohoto vztahu, splněna podmínka účasti na pojištění a pokud současně za tuto dobu nebyla soudem přiznána (mimosoudně dohodnuta), náhrada mzdy platu nebo jiného započitatelného příjmu do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného [§ 16 odst. 4 písm. j) ZDPo].

pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

za kterou náležela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležící za pracovní úraz (nemoc z povolání) podle ustanovení § 271b ZP.

celé období po dovršení důchodového věku daného kalendářního roku by bylo dobou odečtenou. V tomto případě se vyměřovací základ uvede úhrnem do řádku, kde je  vykázána doba do dovršení důchodového věku,

řádek, v němž je vykázáno období před dovršením důchodového věku, končí datem, na  které zaměstnání v období od dosažení důchodového věku vykázané v dalším řádku plynule nenavazuje nebo navazuje, ale změnil se druh činnosti nebo rozsah činnosti (MR). V těchto případech bude vyměřovací základ uveden v řádku vykazujícím období, do  kterého vyměřovací základ náleží, bez ohledu na vykázané období po dovršení důchodového věku (tj. 2. znak kódu „D“).